
Těhotná žena přichází do porodnice s různě pokročilým porodnickým nálezem. Při příjmu je s ní sepsána anamnéza, která je založena do dokumentu, jenž se jmenuje porodopis. Do porodopisu se zapisují i některé údaje z těhotenské průkazky. Každé ženě je při příjmu změřena teplota, spočítán puls, změřen krevní tlak a vyšetřena moč. Porodní asistentka kontroluje údaje o vyšetření pánve a lékař provede vnitřní porodnické vyšetření.
U každé ženy se obvykle ještě před přijímací procedurou provede elektronický záznam činnosti srdíčka jejího dítěte, odborně hovoříme o vstupním kardiotokografickém vyšetření, někdy můžete slyšet, že se »udělá monitor«. Toto vyšetření je velmi důležité, ukáže, jak se miminku daří v době začátku porodu, a velmi často naznačí průběh porodu, zda bude normální nebo rizikový. Pokud ještě neodtekla plodová voda a je--li hrdlo dělohy dostatečně otevřené, lékař kontroluje speciálním trubicovým nástrojem zbarvení plodové vody. Vyšetření se nazývá amnioskopie. Je-li »voda«, ve které dosud miminko plave, bezbarvá, je vše v naprostém pořádku.
Na základě všech vyšetření stanoví lékař rámcový program průběhu porodu a společně s porodní asistentkou informuje maminku i její doprovod. Pro oba partnery nastal den »D«. Partner si většinou po této informaci začíná aktuálně organizovat své pracovní povinnosti, často má ještě dostatek času na opuštění porodnice a na vyřízení často neodkladných záležitostí. V době mobilních telefonů může být včas informován o všem, co se odehrává v porodnici.
Lékař s porodní asistentkou probírají s maminkou a jejím doprovodem jejich názor na průběh porodu. Dohodnou se na podrobnostech, zda maminka chce nebo nechce tzv. předporodní přípravu. Předporodní příprava se dnes skládá obvykle jen ze šetrného očistného klyzmatu a osprchování.
Proč se používá očistné klyzma? Pokud se před porodem u maminky vyprázdní konečník a přilehlá část tlustého střeva, nastává v menší míře fekální znečištění ve II. době porodní. To sice nikomu z personálu porodního sálu nevadí, ale ženy se za ně stydí. Tento stud bývá často důvodem nesprávné spolupráce při »tlačení« a mnohdy požadavkem pro odchod partnera. Většina maminek dnes často věnuje péči o holení ochlupení zevních rodidel. Pokud se tak činí až na porodním sále, tak se holí již pouze hráz. Zásadně se dnes neholí pubické ochlupení. Nadměrné ochlupení hráze může ženě činit hygienické potíže, zejména na začátku šestinedělí. Očistné klyzma a oholení ochlupení se dnes nepovažují za potřebné porodnické postupy a neměly by být prováděny, pokud sama maminka s nimi nesouhlasí.
Po příchodu na porodní sál sepisuje lékař s těhotnou ženou anamnézu
Porodní asistentka provádí při příjmu základní vyšetření
Porodní asistentka kontroluje stav plodu a činnost dělohy, pořizuje vstupní kardiotokografický záznam
Lékař nebo porodní asistentka provádí vnitřní porodnické vyšetření, kontroluje prostornost pánve a otervření hrdla dělohy
Lékař provádí zevní porodnické vyšetření
Polohy plodu
Plod je v poloze podélné hlavičkou, což je fyziologická poloha. Na konci těhotenství se vyskytuje u 96 % těhotných žen
Plod v poloze koncem pánevním, což je také fyziologická poloha, ale je zatížena vyšším počtem porodních komplikací u matky i dítěte. Na konci těhotenství se vyskytuje u 3-4 % těhotných žen
Plod v příčné poloze v termínu porodu je patologická poloha. Těhotenství se ukončuje císařským řezem. Na konci těhotenství se tato poloha vyskytuje asi u 0,5 % těhotných žen
Plod v šikmé poloze. Tato poloha je přechodná; při nástupu děložních kontrakcí se plod stočí obvykle do polohy podélné hlavičkou, jen zřídka do polohy příčné
Výše horního okraje dělohy pomůže určit velikost dělohy a tím i stáří těhotenství
Určení zad a končetin plodu pomůže zjistit postavení plodu a orientačně i množství plodové vody
Tímto hmatem se určuje krční rýha plodu a tím naléhající část plodu, postavení plodu
Toto vyšetření určuje vztah naléhající části plodu k pánvi
Takto se vyšetřuje velikost hlavičky a její vstup dopánve
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
.