Kůže novorozenců a kojenců je mimořádně náchylná ke vzniku opruzenin. Je to především v místech vlhké zapářky a mechanického tření plen a oděvu o kůži nebo v záhybech pokožky; tedy pod plenami, v krční rýze, v podpaží a ve všech »faldících« na končetinách. Proto je nutné dbát na to, aby v těchto místech byla pokožka vždy řádně očištěná, osušená a pečlivě ošetřená některým z ochranných kosmetických prostředků. Vhodná je například dětská mast s obsahem rybího tuku nebo dětské kosmetické krémy »proti opruzeninám« s obsahem oxidu zinečnatého (kterým odborně říkáme měkké pasty) a dalších účinných protizánětlivých a hojivých přísad (panthenol, vitamin E). Oblast pod plenami ošetřujeme tenkou vrstvou ochranného krému (masti) při každém přebalení, ostatní záhybové lokality vždy alespoň večer po koupeli.
Pokožku od zbytků stolice nebo moči pečlivě před ošetřením očistíme k tomu určenými čisticími ubrousky. K očištění od stolice si můžeme pomoci i slunečni- covým olejem nebo dětskými kosmetickými oleji, které dobře rozpustí mastnou nečistotu. Používání zásypů při péči o kůži kojence a batolete již dlouho nedopo- ručujeme, protože hrozí vdechnutí malých částeček pudru do plic při neopatrné manipulaci s krabičkou zásypu. Zásypy navíc často tvoří žmolky, které pokožku při pohybech dítěte v plenách dráždí.
I přes dobrou péči o kůži se téměř polovina rodičů u svého dítěte s opruzeninou setká. Většina z těchto případů jsou lehké nebo středně závažné opruzeniny, které se omezují jen na plenkovou oblast a během několika týdnů odeznívají při adekvátní léčbě. Příčinou vzniku zarudnutí je vlhká pokožka v prostředí zapářky, která je proto náchylnější k poškození třením a prostupnější pro dráždivé látky (aktivované enzymy) ze stolice.
Většinou má opruzenina tvar písmene W protože vzniká třením mezi plenou a »vypouklinami« hýždí, šourku nebo velkých stydkých pysků a Venušina pahorku. Druhý častý typ opruzeniny je charakteristický pruhovitým zarudnutím na vnitř- ních plochách stehen a na bříšku pod pupkem, tedy u okraje plenky. Vzniká stále opakovaným třením okrajů pleny na bříšku a stehnech s pokožkou při pohybech dítěte. Vliv má i časté střídání vysušení a zvlhčení pokožky v těchto místech.
Jako základ léčby všech opruzenin (odborně plenková dermatitida) je nutné snížit vlhkost kůže a zamezit tření v postižené oblasti volbou správného typu pleny a její častou výměnou. V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji volně bez plen na podložce »vyvětrat«, aby nedocházelo k dalšímu zapaření podrážděné pokožky, která by měla být stále suchá. Při mokvání nebo velmi silném podráždění v plenkové oblasti jsou vhodné obklady se slabě růžovým roztokem hypermanganu (barvy pijáku) nebo ze silného černého čaje (1 kávová lžička čaje na čtvrt litru vody).
V porcelánové, skleněné nebo nerezové nádobě ohřejeme připravený roztok na teplotu »jako na mytí obličeje«. Do nádoby s roztokem namáčíme 3krát přeloženou gázu nebo větší vyvařený kapesník, mírně vymačkáme a přikládáme na postižená místa. Když obklad zchladne (asi za 2 minuty), znovu jej vyměníme za teplý. Provádíme po dobu 10 minut 3krát denně.
Nevyhnutelné je i omezení přehnaně častého mytí vodou a mýdlem této posti- žené oblasti. Ke zlepšení bariérové funkce kůže aplikujeme při každém přebalová- ní ochranný krém určený pod pleny nebo měkkou zinkovou pastu s rybím tukem nebo přímo krémy určené k léčbě opruzenin, které většinou obsahují panthenol. Oblast pod plenami ošetřujeme při každém přebalení, které musí být v době léčby častější (u kojence nejméně 7krát denně, u novorozence ještě častější). Dítě nesmí zůstávat ve vlhké pleně.
Každou opruzeninu je třeba léčit v počátečním stadiu, tehdy většinou postaču- jí tato základní a režimová opatření. Opruzeniny jsou pro novorozence a kojence velmi bolestivé a často mu znemožňují nerušený spánek a odpočinek. Hlavní ne- bezpečí je však v tom, že podrážděnou a zarudlou pokožku snadno osídlí bakterie a kvasinky, které komplikují průběh zánětlivé reakce. To je již závažnější problém, kde k ošetření nestačí běžné kosmetické volně prodejné produkty, a dětský nebo kožní lékař musí předepsat nebo doporučit prostředky zaměřené na léčbu kvasi- nek nebo bakterií. Léčba v těchto případech bývá dlouhodobá (nejméně 3–4 týdny).
Mezi nejdůležitější prostředky dětské hygieny, které novorozence a kojence provázejí v prvních měsících života, patří dětské pleny. Rodiče mají dnes možnost přebalovat své děti zcela jednoduše do plenek jednorázových. Při nákupu je třeba věnovat mimořádnou pozornost prodyšnosti plenky a její správné velikosti, aby pleny nikde nedřely a zároveň dobře přiléhaly k tělu. Kvalitní plena musí plnit tři základní funkce: tekutinu rychle odvést od pokožky z povrchu pleny, uvnitř ji rov- noměrně rozvést a pevně zadržet. Samozřejmostí však je, že i tyto pleny je nutné často měnit. Zvláště pokud dítě zůstane déle v plence se stolicí, pokožka se snadno podráždí.
V současné době, díky novým technologiím výroby, udrží jednorázové pleny pokožku lépe suchou, proto se již nesetkáváme se závažnými opruzeninami tak často jako dříve. Nevýhodou jednorázových plen je však samozřejmě nepříznivý ekolo- gický dopad na životní prostředí. Některé rodiny se přiklánějí k volbě plenkových systémů založených na látkových plenách. Jde již o výrobky odlišené od tradičních bavlněných plen a představují dobrou alternativu k plenkám jednorázovým, práce s nimi je však přece jen o něco složitější.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015(link is external)