Výsledky vyhledávání
Počet nalezených záznamů: 74157
V prvních měsících těhotenství je plod obklopen v děložní dutině takovým množstvím plodové vody, že v ní vlastně plave. Takový stav trvá až do druhé poloviny těhotenství, a tak poloha plodu bývá až do 36. týdne nestálá. Několik dní může plod ležet...
Ženské zárodečné buňky, totiž vajíčka, vznikají ve vaječnících, uložených po stranách dělohy v dolní části břišní dutiny. Obvykle dozrává jenom jediné vajíčko, které je pak vypuzeno do vejcovodu a tam může být oplodněno mužskou zárodečnou buňkou....
O tom, zda se začne vyvíjet lidský zárodek mužského, nebo ženského pohlaví, se rozhoduje už v okamžiku oplození. Záleží na tom, který z pohlavních chromozomů je přítomen v mužské zárodečné buňce, jež oplodnila vajíčko (chromozomy jsou části...
Již starověcí učenci se snažili najít způsob, jak určit pohlaví plodu před porodem. Důkaz o tom podává staroegyptský papyrus pocházející z doby faraona Ramsese II., uložený v berlínském muzeu. Uvádí se v něm, že pohlaví plodu, který se vyvíjí v...
Jen málo žen prožívá těhotenství bez některých obtíží, které jsou spíše nepříjemné než závažné. Těhotná by o nich měla předem vědět, znát jejich příčiny, měla by umět rozlišit nepříjemné od závažného. Zároveň by si měla uvědomit, že nepředstavují...
Těhotenství je provázeno nejen somatickými, ale i psychickými změnami, a to i u žen s plánovaným, případně vytouženým otěhotněním, žijících v harmonických partnerských a rodinných vztazích bez problémů zdravotních, finančních, bytových či v...
Celkový objem cirkulující, obíhající krve se do konce těhotenství oproti stavu před otěhotněním zvýší o 30 až 35 %. Objemově přibude 40 až 50 % plazmy a 24 % červených krvinek. Důsledkem toho je zředění krve (hemodiluce) se sníženým počtem...
Kardiovaskulární systém se adaptuje na zvýšené nároky v těhotenství. Minutový objem se zvýší, nejvíce ve 32. týdnu gestace, o 30 až 50 %. Frekvence srdeční se zvýší o 10 až 15 úderů za minutu. Stoupá práce levé komory a v důsledku toho se oběh krve...
Plodové vejce je možno považovat za alogenní transplantát (tj. tkáň pocházející od jedince téhož druhu, ale s rozdílnou, byt co nejbližší genetickou výbavou) rozdílné antigenní povahy, než má mateřský organismus. Jak se ve vztahu matka-plod vytvoří...
Fetální endokrinní žlázy také produkují hormonální působky důležité pro normální vývoj plodu: hormony kůry i dřeně nadledvin, hormony štítné žlázy, pohlavních žláz, pankreatu a některé hormony hypofyzární. Sekreční aktivita fetálních endokrinních...
Hormonální zabezpečení těhotenství je v prvních třech měsících placentoovariální. Stoupá produkce choriálních gonadotropinů tvořených trofoblastem a steroidních hormonů – estrogenů a progesteronu – tvořených těhotenským žlutým tělískem. Po 3. měsíci...
Organismus matky zajišťuje výživu plodového vejce a připravuje mléčnou žlázu pro její funkci po porodu. Zvětší se tělesná hmotnost těhotné – jednak růstem dělohy a jejího obsahu, jednak zvětšením krevního řečiště, množstvím kolující krve a zvýšením...
Močové ústrojí Průtok krve ledvinami se zvyšuje, v důsledku toho se ledviny zvětší, stoupá glomerulární filtrace (tvorba moči). Je to vyvoláno účinkem aldosteronu a kortizonu (hormonů kůry nadledvin), zřejmě i placentárního laktogenu. Jsou větší...
Mléčná žláza prodělává v těhotenství změny zaměřené na její příští funkci – laktaci. Celé prsy se zvětšují rozvíjením žlázového parenchymu a přibýváním tuku ve vmezeřeném vazivu. Bradavkové dvorce jsou zvýšeně pigmentované, bradavky se stávají...
Děloha plní v těhotenství úlohu pouzdra, v němž se vyvíjí plodové vejce, za porodu pak orgánu, který vypudí plodové vejce do porodních cest. K tomuto účelu je děloha anatomicky vybavena a v průběhu těhotenství se dále přizpůsobuje. Z hmotnosti 50 až...