Vaginální porod aneb když pracuje sama příroda
Vaginální porod představuje nejpřirozenější způsob příchodu dítěte na svět. Ženské tělo je k němu stvořené. Navíc většina žen, které projdou přirozeným porodem, považuje celou záležitost za pozitivní zkušenost. Fakt, že se aktivně mohly podílet na porození vlastního potomka, jim zpravidla dodává sílu, radost a pocit velkého uspokojení.
Existuje několik dalších důvodů, proč je lepší rodit přirozenou (vaginální) cestou než císařským řezem:
- kratší doba hospitalizace, méně poporodních bolestí a rychlejší zotavení,
- nižší riziko infekce či poranění vnitřních orgánů,
- nižší riziko velkého porodního krvácení,
- v případě dalšího těhotenství vyšší pravděpodobnost kratšího a rychlejšího porodu,
- nižší riziko vzniku dýchacích obtíží u novorozence,
- snazší a rychlejší nástup laktace,
- nižší riziko rozvoje alergie, astmatu či intolerance laktózy u dítěte v dalších letech jeho života.
Vaginální porod s sebou samozřejmě nese určitá rizika, která mohou u některých žen vyvolat touhu se přirozenému porodu vyhnout. Například sem může patřit:
- porodní bolesti,
- poranění měkkých tkání porodních cest,
- vyšší riziko nedostatečného okysličování plodu v průběhu porodu, způsobené kupříkladu stlačením pupečníku,
- zvýšené riziko poranění novorozence (odřeniny, otoky či ve vzácných případech zlomeniny), které může vzniknout při průchodu porodními cestami nebo po užití pomocných nástrojů (např. kleští, vakuumextraktoru)
Císařský řez jako metoda volby aneb když pracuje chirurg
Jak již bylo výše uvedeno, císařský řez je chirurgický zákrok a jako každá jiná operace skýtá svá rizika. Vzhledem k tomu, že se nejedná o přirozenou formu porodu, může mít navíc negativní dopad na novorozence.
Zde jsou některé výhody, které může plánovaný císařský řez ženě nabídnout:
- možné načasování tzv. »dne D« (méně stresu, snazší organizace rodinného života),
- nižší riziko chirurgických komplikací v porovnání s akutním císařským řezem (krevní ztráta, poranění okolních orgánů, rozvoje infekce či komplikací plynoucích z anestezie),
- nižší riziko traumatického poranění novorozence (viz výše).
Existují však i negativa spojená s císařským řezem, o nichž je rozhodně dobré vědět, a při eventuálním rozhodování o způsobu porodu bychom je měli zvážit:
- delší období hospitalizace spojené s pooperační bolestí a nepohodlím,
- riziko komplikací spojených s anestezií nezbytnou k operaci: nízký krevní tlak před vybavením plodu, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, infekce dýchacích cest, alergická reakce,
- rizika spojená s operačním zákrokem: poškození vnitřních/sousedních orgánů dělohy, především pak močového měchýře či střevních kliček,
- vyšší riziko nutnosti krevní transfuze vzhledem k větší krevní ztrátě v průběhu operace,
- větší nebezpečí rozvoje infekce či abnormálního srážení krve vedoucí k trombóze žilního systému,
- vyšší riziko patologií placenty v případě dalšího těhotenství a s tím související zvýšené riziko nutnosti odstranění dělohy po porodu (nízce nasedající placenta či placenta více vrostlá do děložní stěny),
- zvýšené riziko prasknutí (odborně ruptury) dělohy v dalším těhotenství (jizva na děloze po předchozím císařském řezu není tak pevná jako okolní dříve neporušená stěna dělohy),
- vyšší riziko dýchacích obtíží u novorozence, stejně jako sice nepatrně, ale přesto vyšší riziko úmrtnosti novorozence,
- riziko horší adaptace novorozence po porodu,
- pomalejší rozvoj laktace.
sdílet