Je-li v děloze vyšší počet plodů než dva, pak se dnes všechna taková těhotenství ukončují plánovaným císařským řezem. Avšak ani císařský řez není úplně bez rizika. Operace probíhá vždy různě dlouho před vypočteným termínem porodu.
Stěna dělohy bývá podstatně silnější (cm) než v době termínu porodu (mm). Děti jsou vždy malé, nezralé a často různě v děloze uložené. Operatér má sice k dispozici aktuální ultrazvukový snímek, ale nejednou se dočká překvapení a těžkostí. Někdy může vadit placenta, jindy jsou děti do sebe zaklesnuty. Malá nezralá těla se mohou uchýlit do polohy, kdy je lze obtížně uchytit a přitom se již »stahuje« svalovina dělohy a nastává omezení manévrovacího prostoru pro ruku porodníka.
Operatér řezem ve stěně děložní na děti nevidí a řídí se pouze pohmatem. A ještě ke všemu je hnán časem. Po otevření dělohy hrozí porucha zásobení plodu nebo plodů kyslíkem. Vliv anestetik v těchto složitých případech nehraje až tak negativní roli. Císařský řez pro porod vícerčat vyžaduje u porodníka vždy velkou erudici. Dětem hrozí trauma (zlomeniny kostí, poranění orgánů, zejména mozku a jater a následné krvácení) a přechodný nedostatek kyslíku. Tyto vysoce náročné operace musí provádět vždy nejzkušenější lékaři porodnického týmu.
Porod císařským řezem může probíhat buď v celkové anestezii (maminka tedy celý porod prospí), nebo v regionální anestezii (maminka je při vědomí, má jen znecitlivěnou dolní polovinu těla). Hlavním přínosem tohoto způsobu znecitlivění je, že maminka může vnímat narození svých dětí, může je vidět ihned po porodu, může děti, pokud jsou zdravé a umožňuje-li to daná porodnice, ještě i během operace přiložit k prsům. Nehrozí komplikace související s »klasickou« celkovou anestezií (zejména zvracení během umělého spánku). Porod nemusí probíhat v takovém tempu jako při celkové anestezii, protože nehrozí přechod hypnotik a anestetik podaných matce do krve dětí. Také hojení jizvy po císařském řezu v regionální anestezii probíhá lépe a rychleji.
Spontánní (samovolný, přirozený) porod dvojčat je vždy pojímán jako rizikový. Děloha ženy není od přírody připravena na více plodů. Její stěna je více roztažena (větší objem plodů a větší množství plodové vody), a v důsledku toho síla děložních kontrakcí nedosahuje takové intenzity jako u porodu jednoho dítěte. Spontánní porody dvojčat jsou obvykle pomalejší. Po porodu prvního plodu (dříve plodu A) se pak děloha začne stahovat (odborně se tento jev nazývá retrakce) a druhému plodu (dříve B) hrozí porucha zásobení kyslíkem. Zjednodušeně řečeno, hlavní riziko u přirozeného porodu dvojčat se více týká druhého dítěte.
Způsob vedení porodu dvojčat se v poslední době v českých porodnicích sjednotil. Přesto v konkrétní situaci rozhoduje nejzkušenější lékař, který má na starosti porodní sál. Spontánní porod dvojčat se volí pouze tehdy, pokud je v »dvojčecím« termínu (tj. o dva týdny dříve, než je výpočet pro porod jednoho plodu), a pouze pokud jsou obě děti hlavičkami dolů. Ve všech ostatních kombinacích (konec pánevní–hlavička, konec pánevní–konec pánevní, hlavička nebo konec pánevní–příčná poloha) se vždy plánovaně ukončuje těhotenství císařským řezem. Poslední, jediná poloha, na kterou mohou mít různí porodníci různý názor, je hlavička–konec pánevní. Ale vzhledem k vyššímu riziku poruchy zásobení kyslíkem ve druhé době porodní u druhého plodu, volí většina z nich plánovaný císařský řez. Je vždy namístě, aby těhotná a její partner s porodníkem způsob vedení porodu probrali, ale je vhodné se vždy řídit názorem zkušeného porodníka.
I začátek spontánního porodu dvojčat může probíhat buď spontánně, nebo být vyvolán uměle. K umělému vyvolání spontánního porodu dvojčat (odborně indukce porodu) však musí být jen velmi pádné důvody. Nejčastěji se tak stává ze zdravotních důvodů matky (cukrovka, vysoký krevní tlak, preeklampsie), a to se termín porodu musí blížit 38. týdnu těhotenství. Avšak při kumulaci více rizik se dnes porodníci spíše kloní i v případě poloh dvojčat hlavička–hlavička k císařskému řezu. Zejména pokud se matka v minulosti léčila pro neplodnost, nebo je dokonce po asistované reprodukci.
V průběhu spontánního porodu dvojčat je nutné monitorovat srdeční činnost obou dvojčat najednou. Slouží k tomu speciální monitorovací přístroje. V jednom grafickém záznamu je možné vyhodnocovat srdeční činnost obou dětí, tím je vyloučena záměna údajů. Průběh porodu prvního dvojčete bývá sice pomalejší, ale jinak se prakticky neliší od porodu »mono« dítěte. Druhé dvojče se narodí obvykle 8 až 10 minut po prvním, ale časový rozdíl by z popsaných důvodů (nedostatečný přísun okysličené krve) neměl trvat více než 20 minut.
Těhotenství jednovaječných dvojčat (pouze jedna placenta), která mají dva vaky plodových obalů (bichoriální a biamniální), se vždy ukončují dříve a císařským řezem, okolo 36. týdne. Těhotenství jednovaječných dvojčat, která jsou uložena pouze v jednom vaku plodových obalů (monochoriální a monoamniální), se musí ukončit vždy císařským řezem ještě o zhruba týden až dva dříve.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti(link is external), Galén, Praha 2015