Epidemiologie indukce porodů v Arizoně r. 1997.
The epidemiology of labor induction: Arizona, 1997
Am. Journal of Obstetrics and Gynecology 2000;182:1355-1362
Coonrod D.V. et al.
Autoři analyzovali 65 607 porodopisů ve snaze odhalit jiné než klinické důvody k aktivní indukci porodu. Bylo indukováno 20,3 % porodů. Vyšší podíl indukcí zprvu shledali u starších rodiček, u bělošek jiného než hispánského původu, u vdaných, u rodiček s vyšším vzděláním, pojištěných soukromně a hospitalizovaných v soukromých nemocnicích. Po zpracování dat logistickou regresí se zrušil vliv manželského stavu a zmírnil vliv vzdělání a pojištění. Naproti tomu velký rozdíl růstal ve vztahu rasy, místa narození (u Hispánek) a typu nemocnice.
Prim. MUDr. Dimitrij Miloschewsky
Riziko císařského řezu po plánované indukci porodu u primipar.
Risk of Cesarean Delivery With Elective Induction of Labor at Term in Nulliparous Women
Obstetrics and Gynecology 1999;94:600-7
Seyb S. T. et al.
Podíl císařského řezu poklesl z 24,7 % r. 1988 na 20,7 % 1996. Od 1989 do 1995 stoupl podíl farmakologicky indukovaných porodů o 77 %. Tato práce má zhodnotit, zdali indukované porody znamenají vyšší riziko císařského řezu. Do studie sebrány prvorodičky se zcela fyziologickým těhotenstvím a seřazeny do těchto skupin: indukce porodu indikovaná lékařsky, plánovaná indukce a spontánní porod. Za medicínskou indikaci je považováno přenášení (≥ 41 týdnů), předčasná ruptura blan, preeklampsie, opožděný vývoj, chronická hypertenze, podezřelý tokogram, makrosomie, DM, cholestáza, trombocytopenie, nefrolitiáza.
|
indukce |
n |
epidurální analgezie |
císařský řez |
|
spontánní |
1124 |
20,6 % |
7,8 % |
|
plánovaná |
143 |
5,6 % |
17,5 % |
|
medicínská |
294 |
10,9 % |
17,7 % |
Farmakologická indukce je provázena náklady vyššími o 17 % a vyšším rizikem císařského řezu. Důvodem k operačnímu výkonu byla dystokie.
Prim. MUDr. Dimitrij Miloschewsky