
Očkování zpravidla dostává každý člověk na této planetě, a tak je nasnadě, že toho řada pseudoodborníků ráda využívá. Podobně lze dát zvýšený výskyt nových onemocnění do souvislosti s některými normálními činnostmi, jako je snídání chleba nebo čištění zubů.
Jediným potvrzením příčinného vztahu mezi očkováním a nějakým následkem musí být výsledky předem definované a provedené studie, kde se budou sledovat od počátku dvě skupiny osob – očkované a neočkované. U nich se bude pak zaznamenávat, kolik se v jedné nebo druhé skupině objevilo sledovaných znaků (cukrovky, atopických projevů, neurologických onemocnění a třeba autismu). Porovnáním výskytu sledovaných znaků u očkovaných a neočkovaných lidí lze pak asociaci potvrdit, nebo vyvrátit.
Tím, že se již infekční onemocnění nevyskytují, neexistuje jednoduchá možnost porovnávat četnost komplikací po prodělaných infekčních nemocech s komplikacemi po provedeném očkování. Každé očkování je spojeno s určitými nežádoucími reakcemi, které však bývají mírné a přechodné a většina z nich odezní do dvou až tří dnů. Skutečná rizika po očkování jsou vzácná a v porovnání s riziky z prodělaného infekčního onemocnění jsou zanedbatelná. Pro dokreslení situace jsou oba typy komplikací uvedeny v tabulce.
Přehled prokázaných rizik po prodělaném onemocnění v porovnání s riziky vzniklými po očkování: