Rozvinutý šok patří mezi život ohrožující stavy, je reakcí organismu na nepřiměřenou zátěž. Na tomto místě není myšlen šok ve smyslu psychické reakce (úlek, zděšení, úzkost, panika), provázející nepřirozenou a dramatickou situaci, ale šok traumatický, který doprovází úraz.
Projevuje se postupným selháváním krevního oběhu, hlubokým poklesem krevního tlaku, nedostatečným prokrvením všech tkání a orgánů. Buňky organismu trpí nedostatkem kyslíku a postupně selhávají jejich funkce. Šok je smrtící komplikací u 9–10 % závažných mnohočetných poranění (polytraumat).
Příčin rozvoje šoku je více. Při dětských úrazech je šok nejčastěji způsoben velkou ztrátou krve (odborně šok z vykrvácení neboli hemoragický šok). Nastává při krevní ztrátě 20–30 % celkového objemu.
Šok provází i rozsáhlé popáleniny (popáleninový šok). U popálenin nenastává sice přímo ztráta krve, ale tělní tekutiny, která je součástí krve. Vznikají puchýře, které vyplňuje krevní plazma. Šok se může rozvinout při masivním průjmu a zvracení, které jsou projevem infekčního onemocnění (infekční šok). Jedním z příznaků šoku bývá bolest. Ta však může chybět – např. u alergického šoku, kdy organismus reaguje na kontakt s alergizující látkou uvolněním a zvýšenou propustností cév, zejména tepének a vlásečnic. Krevní plazma pak uniká mimo cévní systém a krevní cirkulace se může zpomalovat, dokonce zastavit.
Typickými příznaky rozvinutého šoku jsou: zrychlená srdeční frekvence – tep dosahuje hodnot u většího dítěte nad 100/min, u kojence a batolete nad 140/min. Puls je špatně hmatný a slabý, což je obrazem nízkého krevního tlaku. Dítě bývá bledé, studeně zpocené, má žízeň, je mu nevolno, někdy zvrací. Dýchání je mělké a zrychlené. Častým projevem je změna chování dítěte. Po počáteční fázi šoku, kdy bývá rozrušené a neklidné, přichází netečnost (odborně apatie). Ve stadiu hluboce rozvinutého stavu dítě pomalu reaguje, je nezúčastněné a postupně ztrácí vědomí.
Mohou se ale vyskytnout druhy šokových stavů, které mají odlišné příznaky a mohou stejně ohrožovat dítě na životě, např. šok z alergie. Jiným druhem je nervový šok (odborně neurogenní šok), např. po hadím uštknutí. Srdeční šok (odborně kardiogenní šok) u dětí se zdravým srdcem téměř nenastává. Princip rozvoje i těchto šokových stavů zůstává stejný, porucha krevního oběhu způsobí nedostatečnou dodávku kyslíku tkáním a orgánům. Životně důležité orgány jsou mozek, srdce, plíce, ledviny, játra.
Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015(link is external)