Ostatní očkování
(Očkování proti pneumokokovým a meningokokovým nákazám, očkování proti hepatitidě A, očkování proti planým neštovicím.)
Většinou jde o očkování doporučené.
Tak je tomu například v Německu a Francii. Jiné země (Itálie) postupně zavádí pravidelné očkování proti pneumokokovým nákazám a uvažují o očkování proti planým neštovicím u malých batolat. Toto očkování se delší dobu užívá například ve Spojených státech.
Očkování proti pneumokokovým infekcím
Je vhodné u některých dětí s vrozenou nebo získanou poruchou obranyschopnosti a u dětí trpících některými závažnými chorobami nebo u dětí umístěných v ústavech a léčebnách.
U těchto pacientů lze předpokládat těžký, komplikovaný průběh onemocnění. Proto se u nás rizikové skupiny dětí a dospělých proti pneumokoku očkují. O vhodnosti očkování rozhoduje většinou odborný lékař (např. alergolog). Některé evropské země (např. Itálie) začínají očkovat proti pneumokokovým nákazám v rámci pravidelného očkování všechny děti .
Pneumokokové infekce se přenáší kapénkovou cestou z nemocného člověka nebo bacilonosiče. Nejrizikovější co do průběhu nemoci a komplikací jsou právě malé děti a starší osoby. Nejčastějším projevem nákazy je horečnatý zápal plic. Bývá provázen vykašláváním rezavého hlenu a bolestí na hrudi, někdy dušností a poruchami srdečního rytmu.Infekce ale může způsobit i zánět mozkových blan. Pneumokok bývá někdy vůči antibiotikům odolný a houževnatý a proto je léčba složitá.
Očkování proti pneumokoku úspěšně chrání před zápalem plic a zánětem mozkových blan z více než 80%.
Kdo by měl být proti Pneumokokové infekci očkován?
Především rizikové skupiny dětí a dospělých.Vakcína je určena pro děti od 2 let. Existuje také tzv. konjugovaná vakcína kterou lze očkovat i děti mladší. Doporučuje se očkovat osoby trpící těmito nemocemi nebo potížemi:
- dlouhodobým onemocněním srdce a cév, chronickým plicním onemocněním, cukrovkou,
chronickým onemocněním jater, ledvin - leukemií a některými dalšími nádorovými onemocněními
- z nejrůznějších důvodů nemají funkční slezinu
- jsou léčení medikamenty potlačujícími obranyschopnost organizmuimu ( imunosupresiva a kortikosteroidy)
- připravují se na transplantaci orgánu nebo kostní dřeně
- vakcína je určena také pro děti starší dvou let a starší osoby žijící v léčebnách a ústavech pro dlouhodobě nemocné, v domovech důchodců a pensionech pro důchodce , včetně
Jakou vakcínou dítě naočkovat?
Běžně užívaná polysacharidová vakcína je určena pro děti a dospělé od 2 let. Základní očkování se provádí jednou dávkou. Posilující očkovací dávka se podává jen za určitých přesně okolností a to po 5 letech po prvním očkování.
Pro děti mladší dvou let existuje tzv.konjugovaná vakcína, která se může podávat i kojencům mladším 6 měsíců. Podle věku dítěte se aplikuje ve 2 až 4 dávkách .
Jaké jsou nežádoucí reakce po očkování?
Očkovací látka je bezpečná a nežádoucí reakce se vyskytují zřídka. Samozřejmě musí být dodržena podmínka, že dítě je v době očkování zdravé a pokud prodělalo horečnaté onemocnění, musí být dodržen minimální interval 14 dnů od jeho skončení. To je pravidlo v zásadě stejné pro všechna očkování.
Přechodně můžeme pozorovat zarudnutí, otok a bolestivost v místě vpichu. Tato reakce trvá maxilámě do dvou dnů. Vzácně se může v prvních 24 hodinách po očkování objevit horečka případně i s křečovým stavem. Horečku zmírníme podáním Paracetamolu.
Velmi vzácně jsou po očkování pozorovány bolesti hlavy, únava, nevolnost, malátnost, nechutenství, zvracení. Nechutenství, zvracení a také průjem jsou častější u malých dětí po očkování konjugovanou vakcínou. U této vakcíny je častější i krátkodobá místní reakce se zarudnutím, otokem a bolestivostí v místě vpichu .Relativně častější může být i zvýšená teplota až horečka.
Z připravované knihy "Očkování a infekční nemoci u dětí", Grada 2005.
sdílet