večerní uspávání a noční kojení půlročního dítěte

Dobrý den, neznáte prosím nějakou fintu, jak vyzrát na večerní uspávání a noční kojení půlročního dítka? Abych pravdu řekla, s večerním uspáváním bojujeme už tři měsíce, do té doby byl synek poměrně spavé miminko, z počátku jsem ho dokonce musela na kojení budit (v porodnici mi tvrdili, že je spavý v důsledku novorozenecké žloutenky). Do ukončení 6. měsíce byl plně kojen (porodní míry 4kg 53cm, v šesti měsících 8,5kg 69cm), před dvěma týdny jsme začali dávat k obědu zeleninový příkrm a večer kaši, s večerním uspáváním bojujeme dál a nočního kojení ve dvouhodinových intervalech se synek taky nechce vzdát a já už bych se opravdu potřebovala vyspat v jednom kuse kapánek více než jen dvě hodiny. Přes den jí takto: 1. kojím v půl sedmé, 2. kojím v devět, 3. dávám zeleninový příkrm mezi půl dvanáctou a dvanáctou (sní 120g zeleniny a vypije cca 20ml fenyklového čaje, když ho po obědě nakojím, tak blinká), 4. kojím po druhé hodině, 5. kojím po páté hodině, 6. mezi půl osmou a osmou dávám kaši (zkoušela jsem dva různé druhy nemléčné kaše, dávám ji do mateřského mléka, sní cca 120ml, vypije k tomu cca 30ml fenyklového čaje, pokud ho po kaši ještě „dokojím“, blinká). Pak následuje marná uspávací snaha, která zpravidla končí kojením okolo půl desáté. A v noci se syn budí kolem půlnoci, kolem druhé a mezi čtvrtou a pátou, zkouším mu dát jen dudlík a znovu ho uspat, ale to se mi za ty tři měsíce podařilo asi dvakrát, jinak řve, dokud ho nenakojím. Přes den mi usne jen v kočárku nebo v šátku (ten používám výjimečně), v postýlce neusne nikdy; spí vždycky tak půl hodiny, a to dopoledne po deváté a odpoledne v jednu a ve čtyři (když ho ukládám, je určitě unavený, protože v kočárku mi bez problémů usne během dvou minut). No a pak samozřejmě umí usnout u kojení, ale tomu se přes den vyhýbám, jenže večer a v noci se mi to nedaří. Každý večer se snažím o uspávání v postýlce a občas to zkouším i přes den, ale ať ho do postýlky uložím ve stavu „ospalý ale bdělý“ nebo ve stavu „úplně spící“, dopadne to pokaždé stejně. Asi má nějaké „anti-postýlkové čidlo“, protože se vždycky probere, otočí se na bříško, zvedne hlavičku, rozhlédne se kolem sebe a spustí křik (v otočení na bříško mu nezabrání ani když ho obložím kojícím polštářem, mele sebou tak dlouho, až si zjedná 5 cm prostoru, na kterém se zvládne otočit), až po tom uspávacím kojení v půl desáté se nechá uložit do své postýlky. V noci spí na zádech nebo na boku, na bříšku nikdy, ale při mých pokusech o uspání se na bříško točí pořád. Zkoušela jsem uložit ho do postýlky a odejít pryč, zkoušela jsem zůstat u něj. Zkoušela jsem být s ním potichu, zkoušela jsem ho hladit po hlavičce a po zádíčkách, zkoušela jsem na něj mluvit, zkoušela jsem mu zpívat. Zkoušela jsem ho nechat ležet na bříšku, zkoušela jsem ho otáčet zpátky na zádíčka. Zkoušela jsem uspat ho ve své posteli a ležet přitom vedle něj – buď po mně začne lézt anebo se chová stejně jako ve své postýlce, tj. otočí se na bříško, zvedne hlavičku a řve. Přes den je pohodové miminko, ale z těch večerů a nocí jsem už vážně nešťastná a unavená.