Vážená paní doktorko,Děkuji Vám za zodpovězení ...

Dobrý den, Vaše Anička mi přopomíná moji dceru, až na to, že ta se i v noci po 2-4 hodinách budila ke kojení. Jakmile proloupla oči, okamžitě potřebovala kontakt, pozorovat všechno z náručí, pak byla nejhodnější miminko. Takže ode mě nemůžete chtít, abych Vám psala, že se dítě nemá nosit v náručí. Už dříve jsem psala, že pláč je komunikační prostředek dítěte, kterým vyjadřuje svoje potřeby (přebalit, nakrmit, více obléci - je mi zima, méně obléci - je mi horko, napít - mám žízeň, pochovat - bojím se, chci být v bezpečné náruči, chci společnost, něco mě bolí...). Rodiče se naučí rozumět potřebám svého dítěte v kontaktu s ním, odliší různost jeho pláče vyjadřujícího různé potřeby. Dítě by nemělo plakat více než 5 minut, aniž by jeho rodič zjistil, co potřebuje. Nemusí to být vždy jen chování (ale nejčastěji je). V odpovědi č. 90 z 29.5. cituji moudrá slova pana profesora Švejcara o pocitu bezpečí, který dítě potřebuje a o tom, že chování kojence není rozmazlování. Svoje zkušenosti sděluji i 23.6. v odpovědi č. 193. Můžete se také inspirovat odpovědí č. 314 ze 24.7. Zdůrazňuji, že chování kojence není rozmazlování, ale dodávání pocitu bezpečí. Rodiče obvykle rozmazlí své batole v období, kdy si začíná uvědomovat svoji osobnost a na všechno říká ne. V tomto období rodiče 3x dítěti řeknou, aby něco nedělalo a pak se vzdají a nechají ho to udělat (zvláště, má-li záchvat vzteku třeba i s válením se po zemi někde na ulici). To je pak výchovná chyba. Rodič má zakazovat jen hodně málo věcí (např. nesahat rukou na rozpálená kamna), na těch ale musí trvat. Pokud dospělí stále dětem něco zakazují jen proto, že jsou dospělí a nebaví je s dítětem jeho aktivity sdílet nebo jsou přesvědčeni, že "tohle by si dítě nemělo dovolit" a na příkazech trvají, lámou osobnost dítěte. Pokud na příkazech netrvají, ztácejí autoritu a rozmazlují dítě. Je třeba najít správnou míru a nezlomit osobnost ani nerozmazlit dítě. Ale to máte teprve před sebou. Každý z nás se učí být rodičem i chybami, které dělá, zkušenosti nejsou zcela přenosné. My jsme naši holčičku chovali přes den, kdykoliv chtěla, v noci viz odpověď č. 193. Od malička jsme ji brali jako partnera, který má nárok na prosazování svých zájmů stejně jako dospělý. Je z ní fajn mladá žena a dělá nám celý život jen radost (i když je trochu nepořádná).