upřesnění informací

Dobrý den, děkuji Vám za vaši odpověď k mé 2 leté dceři, kt. se nebrání při atacích vrstevníků. Chtěla bych Vám upřesnit ještě některé informace k vašim otázkám. Většinou doma poslouchá, neposlechne vyjímečně. Když se tak stane a já vyžaduji splnění úkolu, nekřičím po ni, ale řeknu ji, že pokud danou věc nesplní, nepůjdeme na procházku; nebudeme si spolu hrát, protože např. musím uklízet za ni, tak budu mít míň času... Poslušnost doma vyžadujeme, ale ne u nezásadních věcí. Pokud třeba řeknu, že si naposledy hodíme s míčem a pak půjdeme jíst a ona odpoví ještě jednou, klidně hru prodloužíme. Ale tato souvislost s poslušností mě už taky napadla. Co se týká toho, zda se umím já bránit, je to složitější. Jako dítě jsem se vždycky bránila, dokonce i svou o rok maldší sestru,pokud ji někdo napadl (fyzicky). Teď v dospělosti si uvědomuji, že neumím úplně reagovat na slovní ataky ze svého okolí(pomluvy, urážení...).V tomto ohledu se asi moc nebráním, i když někde uvnitř to ve mně kypí... Připadne mi takový druh hádek nedůstojný. Navíc dočasně bydlíme ve společné domácnosti s velmi dominantní tchýní (dcera od 1 roku), která má potřebu si pořád dokazovat, že její názory jsou nejlepší a my jsme jen "hloupé" děcka (je nám přes 30let). Často má i jiné názory na výchovu, se kterýma úplně nesouhlasím, ale pokud nejsou zásadní, snažím se nereagovat nebo situaci zahrát do autu, aby naše malá nepoznala nejednotu mezi náma dospělýma. Babičku bere zatím jako součást naši základní rodiny, tak si myslím, že by to nebylo dobré. S manželem máme velmi harmonický vztah, dítě asi nemělo dodnes ani možnost nás přistihnout při nějaké rozepři. Babička má malou ráda,brává si ji občas na procházky, i si s ní hraje, když jezdím do školy 1 x /14 dnů na 2 dny, tak se jí věnuje naplno(manžel je v současnosti pracovně velmi vytížený) ale připadne mi, že občas na některé situace špatně reaguje. Např. malá ji řekla babičko mám Tě ráda a ona ji odpověděla, že se to říká v Americe, že se to dokazuje a ne říká. Když to malá zopakovala, odpověděla ji ironicky: "já tě ráda nemám" Když se třeba malá kolem 1 roku probudila a babička u ní byla dřív než já, malá se rozplakala, že chce maminku. Babi se urazila a šla pryč.Mezi tím se malá uklidnila, chtěla jít za babi a ona ji uraženě řekla, že ji nechce... Takové situace mi hodně vadí,malou se snažím uklidnit tím, že ji řeknu, babička to tak nemyslí, má Tě ráda... ale s manželem jsme pochopili, že nemá smysl tchyni něco vysvětlovat ohledně těchto jejich výpadků, max. se urazí, pohádáme se a stejně to za pár dní udělá znovu. Chybí ji jakákoliv empatie vůči jiným lidem. Do roku budeme bydlet ve svém, tak se uklidňujeme, že pak tyto situace vymizí...