Strach z vody

Dobrý den, prosím vás o radu, jak na syna. Jsou mu dva roky, nyní jsme na dovolené u moře, jsme zde již 3. týden, ale syn má hrozný strach z vody. Zpočátku plakal již při pouhém příchodu na pláž, k vodě se odmítal byť jen přiblížit, o nějakém koupání nemůže být řeč. Nyní je to trochu lepší, na břeh ho dostaneme, sice s pláčem, pak si na okraji jakž takž hraje, hází škebličky, kamínky, občas zaběhne na krajíček, když je odliv, tak ho po dlouhém přesvědčování dostanem i po kotníky do vody, ale jakmile je tam vody tak do půli jeho lýtek, okamžitě chce ven. Když si ale chvíli hraje na břehu, jdu ho většinou tak po 20 min smočit, abych ho trochu ochladila, je tu velké vedro. Na pláži býváme tak od 10 do 12 pak od 17 do 19, omývám ho tedy tak, že ho vezmu tak po kolínka do vody a opatrně ho rukama ochlazuji. Nevím, jak na něj - manžel říká vzít ho do hlubší vody třeba na kruhu nebo v náručí, já si myslím, že k tomu musí dojít sám, bojím se, že léčba šokem by mohla být kontrakproduktivní. Budeme tu ještě týden, ale asi si nedělám iluze, že se nějak významněji vykoupe. Je mi to celkem jedno, ale ráda bych, aby se jeho vztah k vodě nějak nezhoršoval. Doma máme bazén, před odjezdem jsme ho tak zkoušela vykoupet, taky bez úspěchu. Minulý rok taky měl strach, ale asi mu spíš zpočátku vadila studená voda, tak po dvou týdnech si zvykl a chodil do vody ochotně, vždy jsem ho držela pod ručičkami a on se sám volně pohyboval. Teď bych řekla, že mu vadí zejména pocit ztráty rovnováhy, proto chce mít pořád zemi pod nohama, voda je teplá, odhaduji tak 28 st.Dík za váš pohled na věc, Ivana