Strach

Dobrý den, mám 20 ti měsíční holčičku. Od malička byl plačtivější a citlivější miminko, asi půl roku jsme cičily Vojtovu metodu i rehabilitační sestřičky s ní měly co dělat. Od té doby se velice špatně seznamovala s ženským pohlavím. Většinou plakala a společnost jí dělala problémy. S mužským pohlavím to bylo dobré. Okolo roku to docela přešlo, už neplakala, začala se předvádět, ale stejně byly některé ženy, které jí vadily, nereagovala na ně, jen je jako by hypnotizovala. Minulý týden jsme byly na očkování, už v čekárně hodně plakala, byla lítostivá, druhý den jsme byly na kožním a to celé se opakovalo, což se dá i pochopit. Od té doby, když chceme jít ven se bojí, že půjdeme zase za tou paní, myslí doktorku a vidí jí v každé cizí ženě, dnes tu byla pošťačka, na kterou nikdy neplakala a dnes měla záchvat pláče, ale lítostivého a pořád opakovala paní ne, paní ne. Snažím se jí vysvětlit, že je to hodná teta, že nosí jen dopisy, že se nemusí bát, ale moc to nepomáhá. Myslíte, že to přejde časem samo, nebo bude to v ní nějak zakodované? Asi nikdy nebude takový človíček, co bude s každým kamarád, ale každý jsme jedinečná osobnost. Také jsem četla, jak jedna paní Vám psala, že se dcera bojí mouchy, my máme stejný problém, ale proto, že jí jednou měla v pokojíku, ale vždy před spaním jí ujistím, že tam není a zatím to funguje. Z toho důvodu, že je malá tak nedůvěřivá se bojím, jak to bude vypadat až půjde do školky, děti miluje už nyní,ale s ženským pohlavím je to hodně špatné. Děkuji velice předem za Váš názor a přeji hezký den Jana Bereczková