reakce muže na těhotenství

Dobrý den, s přítelem (resp. nastávajícím manželem) jsme se asi dva roky snažili o miminko. Jsme spolu 4 roky a on spolu se mnou vychovává 6 letou dceru (která není jeho). Podotýkám, že dost dlouho trvalo, než jsme se shodli na tom, že se budeme pokoušet o miminko, "přemlouvala" jsem ho téměř rok. Před dvěma lety jsme začali zkoušet, ale dlouho to nešlo, letos jsem kvůli tomu byla na operaci s myomy. Poté se nám podařilo otěhotnět na první pokus. Když jsem před týdne zjistila, že jsem těhotná, byla jsem nadšená. Muž ale vůbec nadšeně nereagoval, zdaleka ne tak, jak jsem si představovala. Nejdřív řekl, že nebude dělat předčasné závěry (asi myslel, že test vyšel falešně pozitivní); pak když jsem mu "vyčetla", že se ani nezeptá, kdy se dítě narodí, odpověděl, že si to umí spočítat sám, že prostě za devět měsíců. Jsem z toho zklamaná a vůbec ho nechápu, dítě jsme chtěli a plánovali, a on mi teď řekne, že je z toho zaskočený, že nečekal, že to bude hned. Když jsme se o tom bavili, řekl, že mi nechce nic nalhávat, ale že bohužel žádný pocit štěstí necítí, že to bere jako informaci, jako fakt. Ať mu dám čas, že se třeba za pár týdnů začne těšit. Já samozřejmě reaguji hystericky, brečím a mám dojem, že dítě chtít nebude a možná i odejde. Tvdrí mi, že nic takového udělat nechce a že mě má rád. Prosím Vás, je takové chování mužů běžné a změní se to? Strašně mě to stresuje. Těšila jsem se, jak se na miminko budeme těšit společně a zatím si připadám, jak kdybych se za své těhotenství pomalu měla stydět. Také se můj muž ode mě hodně odtahuje, od chvíle, co jsem mu to řekla, mi neprojevuje něžnosti a pokud začnu já, "vydrží to", ale nijak nadšeně neopětuje. V noci se ke mně už netiskne, nehladí mě, vůbec citově ochladl. Jendou jsme se od té doby milovali, ale přišlo mi to z jeho strany spíš jako povinnost, aby mě nezklamal nebo neublížil. Ale cítím, že se mi citově odcizil. Prosím, poraďte, co mám dělat? Omlouvám se za dlouhý dotaz, jsem toho plná a nešťastná.