Příchod sourozence, Renata Z.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jakým způsobem mám reagovat na chování mé dcery (3 roky a 4 měsíce), které se změnilo teď po narození druhé dcerky (3 týdny). Když jsme spolu doma samy, tak to ještě nějakým způsobem jde, ale jakmile se objeví publikum, přijede třeba babička, tak se začne předvádět, upoutávat na sebe pozornost a dělat věci, které by předtím nikdy neudělala (např. schválně hodí nějakou věcí). Na malou se chce chodit neustále dívat, když spí a schválně zalomcuje postýlkou, kočárkem, nebo zakřičí, nemůžu ji nechat u malé na chvilku samotnou, protože jí třeba zatáhne prudce za oblečení nebo jí mačká ručičky apod. Domlouvání, zvýšení hlasu, zákaz dané věci zatím nepomáhá, začne hrozně trucovat, dělat scény, křičet, nadávat, pak když se uklidní, tak se vždycky omluví a řekne, že už to neudělá. Nikdy jsem ji nebila, ale teď už i párkrát dostala na zadek a stejně se tomu jen směje a utíká danou věc se smíchem udělat znova. Takže opravdu nevím, jak mám reagovat, když ji dám do pokojíka, že se má uklidnit a pak přijít, tak tam nezůstane, ale letí za mnou, tahá mě za tričko, dává mi na zadek... Chápu, že je to pro ni hrozná změna + zároveň začala chodit od září do školky, kde zatím není vážnější problém, akorát asi 2x ráno plakala, že tam nechce. Věřím, že je to jen reakce na všechny tyto změny a že to brzo přejde, ale ráda bych svým chováním tomu pomohla než ještě nějak situaci zhoršovala. Předtím opravdu stačilo říct, že třeba bonbon dostane až po večeři a řekla, dobře po večeři, ale teď se začne vztekat a že si ho vezme sama a tak. Jinak ji samozřejmě chválím, když mi s malou něco pomůže, když něco udělá správně, snažím se s ní hrát, mazlit se s ní ve volných chvílích, manžel se taky hodně snaží, o víkendu spolu podnikají různé věci. Moc mě to trápí, i když jsem věděla, že děti žárlí a snášejí příchod sourozence špatně, ale až takové chování jsem u ní nečekala, protože mi přijde moc rozumná. Děkuji za každou vaši radu.