poporodní deprese

Dobrý den,v červnu se mi narodilo druhé dítě, dcerka. Již od pobytu v porodnici se u mě začala projevovat jakási deprese, která však nesouvisela s porodem nebo péčí o miminko. Začalo to, když za mnou přišel do porodnice syn (nyní 4 roky) a já si uvědomila, jak je oproti miminku velký, připadal mi najednou mnohem vyspělejší. Po návratu z porodnice začaly být moje úzkosti intenzivnější. Myslela jsem, že jsou to hormony a po šestinedělí to odezní. Bohužel, úzkostné stavy trvají dodnes. Nemůžu se smířit s tím, že syn rychle vyrostl, že jsem si mateřskou s ním nestihla vůbec užít a že už mě nepotřebuje jako dřív a mám pocit, že se mi čím dál víc vzdaluje. Byli a stále jsem na sobě hodně citově závislí. K dcerce takový vztah vůbec necítím, mám ji ráda, ale je to úplně jiné. Vůbec si tohle mateřství nedovedu užívat. Nebaví mě ani nakupování hraček nebo oblečení a podobné věci související s miminkem. Dcerka je hrozně hodné dítě, nebrečí, spinká a je úplně jiná než byl syn. Takže větší práci mám spíš se synem, kterému se teď věnuji mnohem víc než předtím. Často, když se podívám na dcerku, tak se mi vybavuje jaké to bylo se synem a pořád mám chuť brečet. Nebo když potkám venku nějakou maminku s malým klukem, tak mám hned slzy v očích. Jenže čas prostě nejde vrátit zpět. Nemám vůbec žádnou životní energii a nevím, jak mám tyhle úzkostné stavy zvládat. Už jsem uvažovala i o psychiatrovi nebo psychologovi, ale bojím se, že to bude ještě horší. Mohla byste mi poradit, jak se těchto stavů zbavit?