Nerozhodnost, strach...

Dobrý večer, obracím se na Vás s prosbou o radu, mám tříletého syna, uvažujeme o druhém dítku, partnera mám skvělého, v podstatě jsem spokojená...ale...už rok se peru s myšlenkou, zda druhé dítě ano, či ne. Jsem spíše pesimistka, zaobírám se problémy světa, děsí mě, jak jsou lidé nevšímaví, lhostejní a v podstatě mnohdy i hloupí svými postoji ke své vlastní budoucnosti... V osobním životě se bojím co bude, zda bude práce, zda bude dostatek financí, abychom zajistili jak první, tak druhé dítko.. mám prostě strach... Občas si řeknu, že tomu nechám volný průběh, pak se začnu trápit, že přece nemohu přistoupit k takovému kroku nezodpovědně...a pořád dokola, někdy z těch myšlenek už šílím...Vím, že pokud bychom byli opravdu zajištěni, či měla bych jistotu práce, pak bych neváhala, ale takto? Do čeho, do jakého světa přivedu své další dítě? A zvládnu to? Nejsem už příliš stará? Je mi 36 let... Nemohu se prostě rozhodnout, už jsem jedno dítě potratila, když jsem zjistila, že jsem těhotná, vyděsila jsem se a začala jsem mít psychické problémy, stále jsem přemýšlela, zda dítě chci, zda ho zajistíme, zda je to tak správné, došlo to tak daleko, že jsem nemohla spát, že jsem měla třas, zimnice... když jsem se s tím takzvaně smířila, zjistilo se, že mám problémy s játry, při těhotenství se toto občas objevuje a byl mi se zdravotních důvodů indikován potrat... v ten moment jsem najednou byla nešťastná, že o dítě přijdu, docela dlouho jsem se se ztrátou vyrovnávala... Opravdu už nevím, jak dál, co s tím... odkládat to vzhledem k věku už nemůžu a ani nechci, ale jak zjistit, co je pro nás to nejlepší... Jsem nerozhodný typ, příliš se nechávám ovládat strachem, občas trpím obscesemi... jak se změnit? Děkuji, K.