Neprůbojnost v batolecím věku

Dobrý den, mám 2,5 letou dceru a 9 měs.chlapce. Má dcera má problém se svými vrstevníky. Není mezi nimi průbojná a stále se obrací na mě o pomoc, i když se jí stále snažím říkat, že musí sama řešit situaci. Asi uvedu modelový příklad: Dcera si začne hrát s míčem, návštěva o trochu mladší jí míč sebere, ona začne plakat, tak jí řeknu, aby si míč vzala zpátky, ale dostane od návštěvy přes hlavu, čímž její snaha zkončí s řevem. Máme okolo sebe nějaké děti, které druhé bijí včetně mé dcery. Ta ránu neopětuje. Učím jí říkat, že její to to nepříjemné, že by si chtěla s věcmi hrát, ale druá strana na toto nereaguje. Nejraději má děti, které jí nic neberou a hrajou si vedle ní, pak se i zapojí nebo pak děti, kterým je kolem 5 let, kdy jim řekne prosím a oni jí někdy vyhoví. Bohužel už to dochází i tak daleko, že říká, že když jdeme k návštěvě, kde dítě občas bouchne, tak říká, že jí zase bude bít. Je dost přecitlivělá, trochu se uhodí a hned spustí, což se snažím mírnit, ale nějak se mi to nedaří. Jsem schopná pak i vybouchnout, což dcera nese špatně, nemá ráda řvaní. Jinak se moc šikovná, hezky si sama hraje, má velkou slovní zásobu. Se svým bratrem si je schopná také hrát, ale když jí leze na hračku, tak také křičí, ale hračku mu vezme, a dá mu jinou, pak není problém. Prosím o radu, jak jí stimulovat k sebeprosazení, nechci jí učit bouchat děti naoplátku, jak mi to již mnozí radí, ale nerada bych měla žalobníčka, který se stane obětí šikany. Od září ji budu dávat na dopoledne samotnou mezi děti, tak se toho trochu obávám z tohoto důvodu, navíc je na mě velice fixovaná. Ještě podoknu, že když je beze mě, tak se k druhým dětem chová stajně. Děkuji za jakoukoliv radu.