Nemazlivé dítě

Dobrý den, paní doktorko, mám dotaz ohledně mého 2,5letého syna. Je normální, že nevyžaduje téměř žádné mazlení, rodičovskou podporu? Už odmalinka nebyl mazlivé dítě, často se i odtahoval, nechtěl moc chovat. Postupem času se to trošku zlepšilo, občas má vyloženě "mazlivou", tulí se, pusinkuje nás. Pak zas ale následuje období, kdy je to pravý opak, při jakémkoli kontaktu se odtahuje, i když třeba upadne a brečí, chceme ho vzít, tak se nenechá. Před 6 týdny se nám narodila dcera, syn na to reaguje tak, že je daleko plačtivější, kvůli všemu se hned rozbrečí, ale přitom se nenechá pomalu ani pohladit. Začala jsem s ním chodit na cvičení matek s dětmi, byli jsme tam teprve 2x, ale on v podstatě celou hodinu probrečel, stál bokem od všech a nechtěl ani ke mně, když jsem ho chtěla uklidnit, trhal se a brečel ještě víc. Na druhé straně mi připadá, že je na mě závislý, s nikým jiným (kromě táty) nikam nechce, od babičky si nenechá ani nazout boty, všechno musí dělat máma. Jsem z toho docela nešťastná, chci mu dávat lásku, ale připadá mi, jako by ji odmítal. Vím, že s tím má co dělat i narození sestřičky, ale ta jeho nemazlivost už tu byla dříve. Nechci panikařit, ale četla jsem už víckrát, že i nemazlení může být známkou nějaké psychické nemoci. Myslíte, že to mám nějak řešit? Nejvíc mě mrzí, že mu nemůžu pomoct, když se cítí špatně. Děkuji moc za odpověď a přeji hezký den.