nechce se dělit

Dobrý den, je to trošku téma do diskuse. Myslím, že jsme ještě ovlivněny tím, jak to bylo, když jsme byly děti - kdo se nerozdělil, byl špatný a běda někomu něco nepůjčit. Copak vy půjčíte jiné mamince na pískovišti auto, aby si zajela do obchodu nebo svou řasenku nebo cokoliv jiného, o co si řekne? Můžete to udělat, ale především každý z nás respektuje, že vám to patří a asi Vám o to ani neřekne. Proč by to měly dělat děti? Myslím, že je hezké, když se rozdělí či půjčí hračku, zároveň bychom ale také měli respektovat, že to je jejich a ony rozhodují, jak s věcí či bonbóny naloží. Je dobré, aby věděly, že když se rozdělí, pak je pravděpodobnější, že se někdo rozdělí s nimi. A také, že když to neudělají, nemohou to samé očekávat od ostatních. Stejně je tomu s půjčováním vlastních hraček. V centru asi záleží na tom, kdo si hračku půjčil dříve - můžeme děti učit, že se třeba mohou domluvit, že si bude každý hrát chvíli, případně jak si hrát společně.... Takže - dělit se NEMUSÍ - jen je dobré vysvětlit, co to ale znamená, jak asi budou reagovat druzí - a je to na ní. Je také dobré, aby ostatní respektovali, když je něco někoho druhého. Co se týče poslouchání - zkuste s dcerou, když s ní mluvíte, také navázat tělesný kontakt - chyťte ji třeba za rameno,dívejte se na ni, přesvědčte se, že opravdu slyší a vnímá, co říkáte. V jejím věku bych také doporučovala pomoci jí to, co požadujete splnit (dělat to společně). Dana