manžel

Dobrý večer.Paní danuško,prosím Vás o radu.Vždy jste mi dobře poradila.Můj problém se týká vtahu s mým manželem.máme dve děti,3-leté a 4 měsíční.Problém je v tom,že poslední dobou už přestávám zvládat manželovu pracovní vytíženost.je podnikatel,který je od rána až do večera.tzn.vidím ho tak v 21.00hod.neustále pryč.já jsem na děti sama.Bohužel,mám je ráda,ale někdy mi to leze už na mozek.Starší žárlí na brášku,ale to se dá pořád nějak usměrnit.Manžel v důsledku přepracování tak před půl rokem se psychicky ůplně složil,jedl prášky,na antidepsesiva a docházel za psycholožkou.Vzrostl mu bilirubin až o 10násobek.To jako těhotná jsem ho z toho dostávaLA,NEMOHL SI HRÁT ANI s DCEROU,VEŠKERÉ NÁVŠTĚVY MU DĚLALI ŠPATNĚ,JEN BYL ZADUMANÝ SÁM V SOBĚ a přemýšlel co mu všechno tak může být.kDYŽ ZAČALO JARO,TAK SE TO ZLEPŠILO.aLE ZASE VPADNUL DO STEJNÉHO PRAC.TEMPA.Neví a asi si ani neváží toho,že má zdravé děti,malá na něm hodně visí.Je citlivá.Pokud ho prosím aby ji věnoval aspoň půl hodiny denně hraním tak chci moc.První musí vyhovět všem ostatním a pak jsme až někde vzadu my.Nejde to ani po dobrém ani po zlém.Říká,že se polepší,že to v takovém tempu dál nejde,ale je jen u slibů.Pozoruju,že nic neudělá v klidu,doma vůbec nic,a když tak to létají hrozně sprostá slova.Tiká mu očima,je nateklý v tváři,pořád ve stresu.A já mám toho už dost.Jsem už vytočená,že pak někdy křičím po malé,když si chce pořád hrát a já se musím věnovat i mimču a domácnosti a potom je mi to líto.Asi to přestávám zvládat.Uvažuji o rozvodu,ale nechci dětem brát otce a co si taky počnu sama s dvěma prckama.Ono to prostě musí skončit,ale nevím jestli budu dřív v psychiatr.léčebně já nebo můj drahý.Děkuji Martina