Jídelníček

Dobrý den, Andreo, myslím, že toho umí víc než dost. Je to pěkný kus chlapa a nikam nepospíchá. Ani vy si s tím nelámejte hlavu. Venku ho naučte se trochu prohnout při čůrání nebo si i pimpulína podržet,doma pak může to samé na židličce do záchodu. Chvalte každý byť mrňavý úspěch. Pokud už ví, že bude čůrat přijde i na nočník nebo záchod, vydržte, je to na dobré cestě. Mluvení je u kluků téměř vždy mnohem později než u holčiček, ale ten váš toho zvládá docela dost, není to žádná katastrofa. Dál mluvte, čtěte a ukazujte v knížkách a nepřistupujte na ty jeho zkráceniny, vždy to řekněte správně. Našemu Honzovi byly dva roky a tři měsíce, když začal mluvit, aby nepotřeboval překladatele a s mluvením nikdy problém neměl. Vydržte. Jídlo je problém dle vašeho popisu spíš vyděračský. Zkuste být trochu tvrdší a nechat ho i hladovět pokud se bude nadavovat a pokud to nedáte, tak smlouvejte ale neustupujte - tady máš já to jím, taťka to jí není důvod proč bys ty to nemohl, jinak nebudou křupky apod. nebo tady jsou křupky, ale dokud toto nesníš (je dobré třeba udat počet lžic a počítat je na prstech,aby věděl i viděl kolik toho zbývá) nic nedostaneš. Zubů má dost tak je musí používat, ale půjde to pomalu, protože to se musí už od osmého měsíce, připravte se na odpor, mixujete moc dlouho a zvyk je železná košile. U dětí to platí zvlášť. Nebojte, určitě můžete vyhrát, jen si musíte říct, co chcete a stát si za tím. Děti velmi dobře umí s rodiči manipulovat, vědí, co zabere. Nesmíte ho brát jako malého nechápajícího a zcela bezelstného mrňouse, je to váš plnohodnotný partner v komunikaci!!!! Také na pitném režimu byste měli více zapracovat, alespoň zdvojnásobit, prosím. Zkuste ho nechat jíst rukama- brambory,těstoviny, maso na kostičky........ať se živí sám, nebo třeba vidličku do ruky, aby mohl zkoušet napichovat. A HLAVNĚ JIST SPOLEČNĚ S NÍM, ne nakrmit jeho a pak teprve sebe, potřebuje příklad. Držím palce, nedejte se, nadavovat se, zvracet a plivat jídlo umí všechny děti, jde o to, zda si to necháte líbit. Krásné léto. Martina Procházková