Jak na úzkosti?

Dobrý den, je mi 33 let, mám 4 děti (8,5,dvojčata 2 roky)a jsem 9.rok na mateřské. Máme se docela dobře. Sice se ani z daleka neblížíme průměru, ale zatím to jde. Můj problém je, že asi všechno příliš řeším. Od malička jsem byla nerozhodná a od puberty si moc nevěřím (myslela jsem,že jsem byla silná). Vše bylo relativně v pohodě, až po porodu dvojčat. V 8.týdnu bylo u jednoho diagnostikováno podezření na nádor, které se naštěstí nepotvrdilo a po chirurgické operaci se pomalu vše vyřešilo, ale pobyt na onkologii a strach o něj se mi pořád vracel. Půl roku na to začal syn opakovaně trpět silnými laryngitidami s intenzivním dušením. Nakonec bylo zjištěno, že téměř nemá IGA imunitu. I to se však pomalu lepší. Tyto všechny události a jejich skloubení s ostatními dětmi a chodem o domácnost mě dostávaly do čím dál většího stresu. Teď někdo zakašle, nebo vylítne neplota a já čekám pohrumu. Opět se mi vrátili žaludeční potíže (již na stř.škole), vyš. žaludku bylo negativní. Někdy mě přepadávají nepříjemné pocity jako při infarktu, začnou mě brnět ruce, zvedne se žaludek a potom vyvolá zvracení nebo průjem. Trvá to chvíli a pak zas přestane. Nedokáži dělat více věcí jako dřív (např.vařit a při tom si hrát s dětmi), jsem rychle rozčílená a nejraději bych všechno kolem vypnula. Nejhorší je, že o příčinách problému vím a snažím rozumě si říct, že je všechno dobré, stejně mě ten nepříjemný pocit přepadne. A čím dál častěji. Nedávno jsem byla s dcerami na výstavě, bylo to pěkné a najednou přišla nevolnost, závrať, bolest zad, brnění a pocit, že musím utéct pryč. Vím, že jsem utahaná, ale zároveň příliš hrdá, abych požádala o pomoc, nebo spíš nechci otravovat. Momentálně se ještě léčím se zády (výrůstky, vybočování plotýnek). Asi to bude znít blbě, ale občas mám pocit, že mi je snad všechno. Do toho jsem i dost silná. Nejspíš to přeháním, ale už se cítím čím dál víc v bludném kruhu. Rodina funguje, ale já už nemůžu! Prosím, poraďte. Děkuji Jana