dudlík

Dobrý den paní Jandourková, mám velmi ráda Vaši poradnu a tak se na Vás po čase zase obracím. Mám dceru 2 roky a 8 měsíců, moc šikovná holčička, která dost brzy mluvila. Byla to tak nějak vymodlené dítě a její sourozenec je ve hvězdách ( zřejmě se bez lék. pomoci neobejdeme), i přesto se snažím jí nerozmazlovat. Měli jsme až donedávna dudlíka, i když pouze na spaní. Jednou když jsem v noci už po několikráté vstávala a hledala kolem postýlky dudlíka, rozhodla jsem se, že je konec, že je čas s tím přestat. Jednoho jsem tedy jakoby ztratila a do druhého jsem udělala díru a dcera se sama rozhodla ho vyhodit. Podařilo se to celkem bez problémů a i nějak spí bez něj. Dříve ale vždy v noci stačilo podat dudánka, dát napít a hned usnula. Nyní i přes svůj věk se třeba i 4x za noc vzbudí a chce aspoň napít. Nevím, jestli to souvisí se ztrátou dudlíka, nebo co to má být. Je sice pravda, že od narození mi špatně spinká, mívá sny, ze kterých se probouzí s pláčem, ale myslela jsem, že v určitém věku už prostě spát bude. Za svůj život prospala jen pár nocí úplně bez buzení.Kolem roku mívala i noci, kdy vstávala třeba 10x, tak to už tedy není. O své únavě už ani nemluvím, nějak jsem si zvykla, ale stále váhám s tím dát dceru do svého pokoje, kde by nebyla maminka při ruce, kdykoliv zapláče, obávám se, že bych jí třeba neslyšela a ona by jen seděla a plakala. Možná je to i moje jakási úzkost, která způsobuje časté buzení, nevím. Také jsem se chtěla na noční čůrání, myslím, že dcera stále v noci čůrá do pleny aniž by si to uvědomovala, ráno ještě nikdy neměla plenu suchou. Protože má nastoupit do školky již za 3 měsíce, ráda bych i spaní zvládala bez plen. Máte nějakou radu nebo prostě k tomu musí dítě dozrát?Děkuji moc předem za názor. W.