Dobrý den,velice bych Vás prosila o ...

Dobrý den,velice bych Vás prosila o Váš názor. Mám první dítě, nyní je naší holčičce necelých 10 měsíců, je veselá, šikovná, mám ji moc ráda a dala bych jí první poslední. Velice mě ale trápí to, jak jsem se chovala po porodu...mám výčitky svědomí a někdy i brečím. Teď vám s dovolením popíšu moji situaci. Měla jsem celkem pěkné těhotenství, i když mě občas docela citově ubližovala tchýně. Shruba měsíc a půl před termínem porodu jsem ležela v nemocnici na udržování plodu, vše naštěstí dobře dopadlo. Spravili jsme si domek vedle manželových rodičů a hned po porodu nám tchýně docela nechutným způsobem dirigovala náš život. Zašlo to až tak daleko, že v šestinedělí jsem byla jeden uzlíček nervů, pořád se k nám chodili hádat kvůli malichernostem, malá samozřejmě hádek nebyla bohužel ušetřena. Začalo to být až neúnosné a začali jsme uvažovat o jiném bydlení. Začala jsem mít deprese a bývalo mě hodně špatně, jednou jsem i omdlela, začala jsem mít i pocit, že se o malou nedokážu postarat, že na nic nestačim a když kolikrát malá celé dny brečela a byla protivná už jsem to nevydržela a někdy jsem na ni i křikla, nedalo se to všechno vydržet. Hned potom mě to ale strašně mrzelo a bylo mě líto, že jsem na ni zlá. Nakonec jsme se odstěhovali, teď se dávám několik měsíců dohromady a s malou jsme sehrané, já jsem klidnější a veselejší a ona je veselá sladká holčička, blbneme spolu, hrajeme si, chodíme na procházky a smějeme se, věnuji ji skoro všechen můj volný čas. Jsou ale chvíle, kdy natahuje ručičky k někomu jinému z rodiny než ke mě a já se začnu trápit otázkou jestli mě má vůbec dostatečně ráda, jestli si nepamatuje na to jak jsem na ni zvyšovala hlas a jestli ji něco nebrání milovat mě jako svoji matku, mám strach jestli to neovlivní náš vztah až bude větší. Jestli ano, tak mi to možná ale patří za to mé chování. Byla bych vám moc vděčna za vaši úpřimnou odpověď. Děkuji moc.