Dobrý den..psala jsem Vám již dotaz ...

Dobrý den..psala jsem Vám již dotaz 828..že se bojím, že mé dítě má Downův syndrom. Jsem již 37tt a nadále, ikdyž jsem si to zakázala trpím tou myšlenkou. Zakázala jsem si na to myslet, čtu si jen o zdravých dětech a těšíme se na naše nové miminko..a pak někde potkám "Downa", nebo se mi zdá sen, že dítě porodím a oznámí mi, že je postižené...a říkám si, že je to asi nějaké znamení. Jako dětská sestra vím, kolik různých chorob mít dítě může, ale nechápu, proč jsem si vzala do hlavy zrovna tohle. Moje švagrová je ve 30tt a ta byla na omniocentéze..tak mi pořád říká, že má mimi ok..a já ji jen tiše závidím. Partner je skvělej, drží mě jak se dá, vůbec nepřipouští, že by mimčo nebylo zdravé...a když, tak že mu na tom nezáleží, že bude jiné..ale bude pořád naše. Jelikož jsem se o postižené děti 10let starala, vím, jak je to těžké a jak jsem vždy obdivovala jejich rodiče.. Vůbec nevím, co mám dělat..porod se blíží a já jsem den ode dne nervoznější...Z počátku jsme čekali trojčátka a nakonec nám zbylo mimi jen jedno...tak mám obavu, uda nemohlo dojít k nějakému postižení posledního zbylého plodu.Lékař nás upozorňoval, že Triple test vyjde pozitivní..a půjdeme na genetiku..ale ejhle, až se sám divil, vyšel OK..takže genetika padla. A od té doby mám obavu, že byl test zkreslený a něco se děje.. Myslíte si, že je to mou prací?