Dobrý den, v září to budou ...

Dobrý den, v září to budou už tři roky, kdy se nám u Apolináře narodila prvni dcerka Emma a Vy jste mi tenkrát moc pomohla. Nakonec jsme s pomocí pana doktora Matičky všechno zvládli a od dubna máme další holčičku Lisu.Emma je na sestřičku zatím moc hodná, pomáhá mi při přebalování atd, dokonce i chápe, že jsou chvíle např.kojení, kdy se jí nemůžu hned teď zcela věnovat. Problém je ale v tom, že všechno od narození Lisy požaduje ode mne, přestože manžel "funguje" ochotně a dobře.Emma se vždycky moc těší na jeho příchod z práce.Pak ale nastanou potíže typu-nechci čistit zuby s tátou, nechci ven s tátou atd.Manžela to mrzí a já už nevím, jak víc jí dát najevo, že jsem tady stále i pro ni.Malá je velmi pohodové miminko, takže mi na Emmu stále zbývá dost času a nemám pocit, že bych jí zanedbávala.Zatím se snažím pokaždé neustupovat a nevyhovět kvílení, že chce jen se mnou.Manžel se jí snaží nějak pro věc zaujmout a nakonec se většinou povede, ale jsou to líté boje. Chováme se špatně, mám se radši na nějaký čas podvolit a pomáhat jí se všim a čekat, že si to časem sedne samo?Další častou věcí na programu dne jsou nesčetné záchvaty sebelítosti, které máme už déle, ale narozením miminka jich možná trochu přibylo. Samozřejmě se jedná o banální problémy typu - sušenky dnes už ne, dáme si další zítra apod. Emma se rozbrečí, uteče do pokojíku s náležitým bouchnutím dveří(což mi není jsané, kde to okoukala :), ptže doma to nepraktikujeme.Po různě dlouhé době pak přijde už zklidněná a do dalšího záchvatu je všchno O.K. Vím, že se takto staré děti všechny vztekají, ale u ní je to vždy spíše ta sebelítost, hysterický pláč a pocit, že jí pácháme hroznou křivdu. Prosím o radu, jak se v těchto situacích chovat. Většinou to prostě přecházím a počkám.Ale ne vždy se mi daří být zcela v klidu, to přiznávám.Zároveň uznávám kompromis jen v některých věcech, takže ne vše se mi podaří zmírnit nebo odvrátit.Často se výchova zmiňuje jako důležitý faktor u psychických problémů a já bych vzhledem k silné genetické zátěži v rodině( moje matka bipolární, já uzkostná a švagr schizofrenní)chtěla aspoň tady, kde můžu něco ovlivnit a postupovat pokud možno správně.Děkuji moc a přeju klidnou MD,zdravé obě děti a hezké léto.Denisa