Dobrý den, sestřičko Martinko

Dobrý den, Pavlo, ještě jste nenapsala dlouhý dotaz, věřte. To, co prožíváte, je rádoby normální situace, ale je potřeba ji nějak zvládat. Starší syn může mít pocit, že se ho chcete zbavit, zvláště když píšete, že hodně žárlí na mrňouse. Proto ty boje se školkou. To, co na vás zkouší doma, nemusí být nutně to,co by si chtěl vyzkoušet, spíš je to nově získaná zkušenost jak na sebe hodně upozornit. Není to snadné, ale je potřeba být přísní, nenechte ho takhle protestovat.Pokud má pocit, že přišel o vás o maminku, tak se snažte víc se mu věnovat, udělejte si čas jen pro něj. Velmi výrazně odložte malého tatínkovi, nebo mu dejte nějakou činnost - hračky a zdůrazněte, že teď budete s tím starším. Dělejte spolu něco, co nemůžete dělat s tím mladším, ale jen s tím starším. Nechte ho pomáhat třeba v kuchyni, může nosit suroviny k vaření, vyhazovat použité obaly.....být velký a pomáhat mamince. Potřebujete, aby se znovu cítil bezpečně a neodloženě. Zpočátku můžete zkusit i úplatky a pochvaly, cokoliv co zabere. Vynášet pozitiva školky nemá v tomto případě valný úspěch, spíš to zdůrazňování, že si pro něj přijdete v konkrétní dobu, že dáte spát malého a budete si spolu hrát, že když nebude plakat dostane dobrůtku..... Nebude to snadné, je potřeba být přísná ale vždy dostát slovu a umět občas odstrčit to mladší dítko. Pocit bezpečí a důvěry je těžké dávat znovu dohromady, ale neznamená to rozmazlování. Nezávidím vám to a držím palce. Krásný den. Martina Procházková