Dobrý den, paní Procházková!Měla bych jeden ...

Dobrý den, Petro, my všichni jako rodiče musíme počítat s tím, že mít dítko není lehké po žádné stránce. Máte krásného chlapečka, který se má skvěle se svou rodinou, ale není dobré se vymlouvat na jeho váhu. Já vím, že je to možná drsné, ale v tomto ohledu neznám bratra ani ohledu. Pokud je dítě nošené v klubíčku, je na to zvyklé a tato poloha mu zajišťuje nejen pohodlí ale nijak ho navíc fyzicky nezatěžuje. I pro rodiče je to otázka zvyku. Pokud není dítko zvyklé na správnou manipulaci a je mu dána na výběr i jiná varianta, která mu z počátku nabízí více volnosti, ale časem je nebezpečná nejen pro vývoj páteře ale i velikým rizikem pádu. Potom se ta volnost nevyplácí. Já vás nemohu donutit nosit dítě dle mého názoru správně, to je jen na vás, ale veškerá rizika tím jen podporujete. V klubíčku by mělo být dítě nošené minimálně do doby než se samo posadí, protože potom je celá páteř připravena na podporu celého tělíčka a je schopna za přispění svalů toto zvládat bez dalšího zvyšování rizika. Jinak bych vám místo "rozhledny" doporučila spíše polohu Klokánka, kdy máte dítě na jedné ruce, která mu podpírá hrudníček, dítko je v mírném předklonu otočené zády k vám a vy si jej opíráte zadečkem o své tělo(bok, břicho), dítě má ten váš přehled, má rádoby volnost rozhledny, ale pokud se mu svalíky unaví, tak předklon zajistí, že hlavička "spadne" dopředu a dítě vám bude "viset" přes ruku. Není to sice ideální, ale zajišťuje to správnou manipulaci, hlava netlačí na páteř a v případě únavy odpočívá v oblouku. Ale stejně není nad klubíčko. Při tom odříhávání to tak můžete dělat, to je činnost dítěte a kdyby na to nemělo výbavu neudělalo by to. Je to jako když leží samo na bříšku a posiluje, takže když vy ležíte nebo pololežíte tak proti tomu nic nemám. Zřejmě jsem vás moc neuklidnila, v tomto směru jsem dost neúprosná, protože v našem přetechnizovaném světě, kdy většina z nás většinu dne prosedí, potřebujeme zdravý základ, aby nás problémy se zády nezrujnovaly hned po pubertě. To je to nejmenší, co můžeme našim dětičkám dát do zdravého života. Krásný den a nezlobte se. Martina Procházková