Dobrý den paní Procházková, nejprve bych ...

Dobrý den, Lenko, to se stává v tomto věku. Děti začínají více vnímat, už dobře vědí, co platí na rodiče, a každé omezení chápou jako špatné. Pokud koupete ve vaničce, je na něj možná už malá, pokud koupete ve vaně možná si právě uvědomil ten prostor, více vnímá jinou akustiku místnosti... je spousta věcí, které mu teď mohou při koupání vadit. Je fajn, že jste zkoušeli různé možnosti, ale udělali jste jendu malou chybu - vytáhli jste ho z vody, když brečel, a on se uklidnil. To je pro něj signál, že když něco nebude po jeho, stačí brečet a rodiče to vzdají. Zkusila bych společnou koupel s jedním nebo s oběma rodiči. Při samostatném koupání je dobré vrátit se na začátek a jednat s ním jako s novorozencem. Koupat nejlépe ve dvou, nevzdávat se, jeden bude dítko uklidňovat, hrát si s ním, držet ho za ručičky, povídat mu a druhý ho šetrně omyje. Pořiďte hračky do vody, vhodné jsou vodolepky různých tvarů a barev, vyzdobte vanu, vemte to jako hru. I přes všechna tato opatření to může trvat i měsíc než se dítě vzdá, ale chce to důslednost, tzn. nevytahovat dokud není umyté. Můžete i říkat, co nyní děláte a pořadí vždy stejně opakovat, dítě bude vědět, co ho ještě čeká, a tato jistota mu také pomůže tu nevoli k vodě překonat. Trpělivost a důslednost. Krásný den. Martina Procházková