Dobrý den paní Martino!Tak jsem tu ...

Dobrý den paní Martino!Tak jsem tu znovu, já, ta "problémová" mimo mnoha dalšího s těmi dvěma laktačními krizemi. Minule jste mi psala, že mě čeká "už jen" jedna a tak Vám chci napsat, jak to dopadlo. "Bohužel" jste měla pravdu, akorát nepřišla v 6 měsících, ale o 2 týdny dříve. Zítra to bude čtrnáct dní, co mi moje zlatíčko začalo špatně sát, pořádně se najedl v podstatě dvakrát denně, brzy ráno a v noci, vždy, když spal a potom během dne si jen ucucával, takže já měla po kojení prsa tvrdá jak kameny a malý už prostě nechtěl. A i když jsem mléko odsávala, dopadlo to po 11 dnech tak, že mléko prostě není. Teď si myslím, jestli to nebyl( nebo vlastně není- trvá to stále) další bojkot, a na to navázala ta krize. Nebo je to normální, že prostě méně jí? Připadá mi, že sní polovinu toho, co předtím. Možná trochu méně čůrá, ale stoličku má pořád stejnou, žlutou, občas trochu nazelenalou, ale tak to bylo vždy. Moc mě hřeje u srdíčka a mám takový pocit uspokojení, že svého chlapečka pořád plně kojím, ale strašně mě mrzí, že jsem z kojení za celou dobu, tedy za 5 a půl měsíce, neměla radost a vyloženě si ho neužívala. Na to jsem se před porodem moc těšila. Věřte, že po takové zkušenosti už nemám na nic, co se týká kojení, sílu a po pravdě řečeno, ani chuť. Takže teď při třetí krizi, už netrávím celé dny kojením a odstříkáváním, protože malý ani nemá moc hlad, ale trochu jsem to hodila za hlavu. Říkám si, že když se mléko vrátí, bude jedině dobře, a když ne, tak rozhodně žádné výčitky mít nebudu, protože jsem pro kojení udělala, myslím, maximum, co bylo v mých silách. Trochu by mě také zajímalo, jak časté jsou problémy při kojení v takovém rozsahu(u nás s malými přestávkami celou dobu od porodu, skoro půl roku). Mám 9 kamarádek, které buď ještě kojí, nebo těsně skončily, a ani jedna problémy neměla. No nic, už píšu moc dlouho,jen jsem se s Vámi chtěla podělit o své "trable". Mějte se moc krásně a užívejte si jara! Petra