Manžel je despotický táta

Dobrý den, máme tříletého a ročního syna. S manželem jsme spíše přísnější rodiče, nicméně co občas manžel předvádí, to mě přivádí k zoufalství. Především na staršího syna nakládá takové požadavky, které mi nepřipadají úplně v pořádku a myslím si, že jde až o začátek psychického teroru. Např. stále jej shazuje, i když už dva měsíce je na noc bez plíny a měl asi tři nehody - "všechno je od moči.. kdyby tě maminka nedala v noci vyčůrat, tak se pomočíš!...; při jídle má syn rád samotné máslo, takže jej občas chce slíznout z housky a až pak si do ní kousnout - "běž od stolu a nic jiného nedostaneš, když neumíš jíst!"...; babičky a dědečkové často a rádi hlídají, ale běda, když syn náhodou přizná, že mu babička koupila věneček: "...žádný věnečky, na to zapomeň, už nikdy nic!..." Pokud se syn někde "šťourá" (na zahrádce, či v dílničce) a odpoví na otcovu otázku: "Cos tam dělal?", že NIC, tak dostane na zadek, protože odpověď NIC není tolerována. Vím, že se to může zdát jako malichernosti a hlouposti, ale každý den, kdy není muž v práci, je pro mě stres - samozřejmě se snažím krýt drobné lumpárny a přistihla jsem se, že vlastně učím i kluky lhát, když se snažím, aby byl klid a relativní pohoda. Jisté je, že manžel má kluky moc rád, ale mě jako svou ženu ještě radší - to, že na děti žárlí, je evidentní (samozřejmě mi vyčítá, že mám děti v ložnici u sebe a on je vedle, ačkoli při jeho práci na směny je to úplně ideální...). Já se zkrátka bojím, aby se na psychice našich dětí negativně nepodepsal. Jeho chování by se dalo přesně přirovnat k panu Kodetovi ve filmu Pelíšky. Prosím Vás o radu - mám si dělat starosti a jít za odborníkem, nebo jsem jen přecitlivělá máma závislá na dětech? Děkuji moc Linda