Dost zralý pro školní docházku?

Dobrý den, prosím potřebovala bych radu ohledně svého 5,5 letého syna. Nyní chodí druhým rokem do školky, v únoru nás čeká zápis do školy a já zvažuji, zda odklad ano či ne, případně jak se synem pracovat, aby byl zralý na školní docházku. S učitelkou z MŠ jsem měla tento týden rozhovor, jak syn odmítá spolupracovat, je laxní, stěžuje si, že je ospalý, tu ho bolí ruka, pak zase noha, hlava,... válí se u stolku, rýpe se v jídle a je prostě... líný. Neplní zadané úkoly a chová se jako "mouchy snězte si mě". Např. děti měly namalovat čápa. Dostaly předlohu, namalovaly ho všechny, ať už hůře či lépe, ale splnily zadání. Syn po dlouhém válení se po židli a vymlouvání se na všechny různé neduhy prohlásil, že čápa kreslit nebude, že to neumí a že ho to nebaví, papír počmáral černou a červenou fixou, že je to silnice a šel od toho. Místo aby se snažil, řekne prostě, že to neumí, když se mu snažíme pomoci a trváme na splnění našeho požadavku, začne se vztekat, fňukat nebo dupat a to už pak s ním nehneme vůbec. Dělá zásadně jen to, co ho 100% baví a jiné věci nerespektuje. Když přijdeme domů ze školky, snažím se s ním pracovat, koupili jsme si nějaké zábavné úlohy pro předškoláky, u toho docela vydrží a snaží se, jinak si hrajeme s legem, auty, čteme knížky, povídáme si o tom, co dělal ve školce, kde byl na výletě,... Je pravda, že doma praktikuje to stejné, co ve školce, akorát v mnohem menší míře. Na kroužky žádné nechodí, protože se vždy prostě "šprajcne" a já nejsem schopná ho nijak donutit. I když jsem ho na jeden kroužek, který by si myslím ho bavil, dotáhla, dopadlo to stejně zle. Oba s manželem trváme na dodržování nějakého zajetého režimu dne, který se víceméně nemění (syn vždy ví, co bude po kterém úkonu následovat, např. večerníček a pak hned večeře,...) a přesto máme problém ho vždy k jednotlivým úkonům "dokopat". Večer už jsem naprosto vyřízená a s nervy nadranc, když mu podesáté opakuji, ať se převlékne do pyžama (které si třeba včera oblékal 20 minut!). Už opravdu nevím, jakou taktiku na něj vyzkoušet, jak ho trochu "probudit" k životu, aby dělal věci s nadšením, všímal si hezkých maličkostí a hlavně plnil svoje povinnosti. Děkuji za cenné rady a přeji pěkný den Iva