Dobrý den, jsem už 4 měsíce ...

16. 11. 2005
otázka
Dobrý den, jsem už 4 měsíce mo po rodu, ale stále se nemohu vyrovnat s jeho průběhem. Na vše jsem se dobře připravila, byla jsem odhodlána vést ho jak to jen půjde nejlépe, bez léků a tak. Nejsem žádný bolestín a hodně vydržím, ale vymklo se to kontrole. Ani nevím kdy přesně, po monitoru, řekla bych, protože pak už jsem se nedokázala uvolnit ani ve sprše ani jinak. Najednou jsem zjistila, že spím ve stoje mezi kontrakcemi, ale to se ještě dalo (tou dobou už jsem asi 24 hodin nespala a měla jsem za sebou nárožnou procházku.) Bohužel jsem tam byla sama, přesto, že jsme si planovali, že tam manžel bude semnou, nakonec musel kvůli novému místu do práce. To jsme spolu ještě mluvili a já mu neřekla, aby přišel, přesto, že jsem po tom zoufale toužila. Štvalo mě, že ho v první době porodní poslali domů a já neprotestovala. Znělo to dost striktně. Pak už si jen pamatuju jak se po další sprše, která už nepomohla, drápu na porodní stůl, jak mě uložili do hodně nepohodlné pozize na boku, že které už jsem se ani neovedla dostat, protože při každém pokusu o pohyb jsem měla strašné bolesti. Pak jsem jen spala a skučela bolestí. Mysl naprosto jasná, tělo neschopné pohybu, ani jsem nevnímala všechny jeho části, většinou jsem se ani nedonutila otevřít oči... Nikde nikdo, jen čas od času kontrola a oznámení, že je to stejné... Bolest už byla nesnesitelná a po každém z tech oznámení jsem toužila, aby mi něco dali, většinou nebylo ani komu říct. Žadonila jsem o pomoc. Když se dcera narodila měla 4,5 kyla a byla nádherná, ten akt jejího porodu byl úžasný. Přesto teď po takové době ve mě hluboko vězí miliony otázek, proč jsem to nezvládla, kde se aktivní rodička změnila v bezmocný uzlíček (vzhledem k velikosti, tak spíš uzel)? Bylo to tím, že jsem tam byla tak sama, bez jediného slůvka útěchy, bez povzbuzení k tomu, abych dělala co jsem se naučila, bez pomoci? Kdykoli na to myslím (a dělám to často), tak pláču jako želva, Nemyslím na tu bolest, vem ji čert, šla bych do toho okamžitě znova (od prvního dne, ne jako většina rodiček) myslím na to, kde se stala chyba, že jsem své dceři nedokázala opravdu pomoci. Co s tím mám dělat, jak jít dál? Rádi bychom ještě jedno dítě, ale nejspíš bych si to měla před tím vyřešit. Jen prostě nevím jak.Prosím poraďte mi.Děkuji Hánová
odpověď
Dobrý den, zdá se mi, že pro svou dceru jste udělala, co jste mohla. Možná, že pokud pro někoho ne, tak jste to byla vy, pro koho jste mohla udělat více. Sama píšete, že jste nepožádala manžela, aby zůstal, nedokázala jste se "vzepřít" personálu. Ale to je strašně těžké, většina pacientů (kdekoliv) je v komunikaci s personálem stále svázána obavou, že když budou sdělovat svá přání a názory, pak nebudou přijímáni. Chci Vás ale povzbudit, sama ze své zkušenosti vím, že spousta zdravotníků už dnes dokáže pacienta přijmout jako partnera nebo "zákazníka", kterému se snaží vyhovět. Ještě mě napadá, jestli se nerozpomenete na něco, co bylo při porodu pozitivní - myslím třeba na pauzy mezi kontrakcemi, na někoho, kdo byl přeci jen na Vaší straně. Co se týče dalšího porodu, myslím, že by bylo dobře, dát si práci s výběrem porodnice a zkusit se také poradit ohledně vedení porodu. Asi i Váš manžel bude vzhledem k zaměstnání již v jiné pozici. Jsem také zastáncem co nejpřirozenějšího porodu, ale když o něm přemýšlím, musím uznat, že my už dnes také nežijeme zcela "přirozeně" a možná je tomu třeba přizpůsobit i takto zátěžové situace - je-li to možné. Zkuste najít porodnici, ke které budete mít důvěru, kde budou respektovat Vaše přání pokud to bude možné. Zkuste se poradit a popřemýšlet, které zásahy do průběhu porodu by pro Vás byly přijatelné, přečtěte si něco o epidurální anestezii, aromaterapii, dýchání .... a s někým to proberte. Stále ale myslím na to, že jste zvládla porodit zdravou dceru i přes to všechno, co popisujete. Gratuluji, hezky si spolu užívejte. Dana
Mgr. Danuše Jandourková

Poradna nabízí pomoc s řešením Vašich psychických a psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství.

Počet odpovědí: 2586
Další dotazy
3. 11. 2021
otázka
Dobrý den, začínám se upřímně nenávidět za to, jak jsem nervózní a někdy až zlá. Mám 5 letého syna a a dvojčata rok a půl. Jsem na ně de facto sama. Určitou čas dne jsem nesnesitelná na děti i sobě samé. Miluju je nade vše a nevím jak řešit tlak,...
odpověď
Dobrý den, i z vlastní zkušenosti vím, že nejvíce nás v trpělivosti limituje únava.  Píšete, že jste na děti prakticky sama - umím si představit, že je to pro Vás opravdu náročné. Asi bych Vám doporučila myslet hlavně na odpočinek - chodit...
9. 9. 2021
otázka
Dobry den, pani doktorko, rada bych si od Vas nechala poradit v nasi situaci. Mam čerstve 3leteho syna a 4mesicni miminko. Jak uz to byva, syn trošku na miminko zarli, s tim jsme počítali - pres den se občas dozaduje pozornosti, ale to zvladame,...
odpověď
Dobrý den, žárlivost dítěte při narození sourozence je naprosto normální. Divné je spíše to, pokud ji u dětí nepozorujeme. Je dobře, že mu věnujete čas, že Vám s miminkem pomáhá - zkuste si občas udělat čas jen pro něj....mimino dejte tatínkovi nebo...
9. 9. 2021
otázka
Dobrý den, prosím o radu ohladně třetího potomka. Manžel by měl zájem ještě o jedno dítě, prostor i finance máme, ale mám strach ze své psychiky. Po obou dětech I při těhotenství sem měla psychické problémy a děti se naučila mít ráda až nějakou dobu...
odpověď
Dobrý den, vašim obavám z dalšího těhotenství rozumím. Nezbude Vám ale asi nic jiného než dát na váhy všechna pro a proti a rozhodnout se. Pokud byste se rozhodla pro další miminko, rozhodně bych doporučovala vyhledat pomoc - někoho, kdo by Vás po...
9. 9. 2021
otázka
Dobrý den paní magistro, obracím se na Vás s již déle neutichajícími obavami o miminko. Jsem ve 32. tt a má nám přijít na svět třetí dítě. Bohužel poslední dobou mám obavy, aby bylo vše v pořádku. Těhotenství se dvěma malými dětmi není poklidné,...
odpověď
Dobrý den, obávám se, že chtít od sebe zbavit se všech obav je velký a téměř nereálný úkol. Vaše obavy jsou spojeny s konkrétními událostmi a jsou tak srozumitelné. Myslím si, že zbavit se jich nejde, člověk je může jen eliminovat. Snižovat úzkost (...
30. 8. 2021
otázka
Dobrý pani doktorka, malý má 19 mesiacov, 1,5 mesiaca chodí do jasličiek. Odvtedy začala silnieť separačná úzkosť. Musím byť stálena blízku,nechce sa odniesť nikomu inému na rukách. V jasličkách nemal problém zostať, podľa mňa sa aj teší, lebo sám...
odpověď
Dobrý den, věk, kdy dítě bez problémů zvládne odloučení od matky, se liší. Pravda je, že zralé k tomu jsou spíše děti starší - cca. někde kolem třetího roku věku. Pokud je nutné, aby syn do jesliček chodil, zkuste třeba, zda by nepomohlo, kdyby ho...
30. 8. 2021
otázka
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz. Mám léčené OCD a už druhý den se šíleně trápím s jednou úzkostí, i jsem kvůli tomu nemohla spát a vlastně se nemůžu soustředit pořádně na nic jiného. Byli jsme na návštěvě u tchýně a tchána a tchán se koupal se...
odpověď
Dobrý den, pokud se jednalo o jednorázový "hloupý vtip", pak se určitě nic neděje. Myslím, že i děti tak trochu vytuší, kdy je něco legrace a kdy to myslíme vážně. Rozhodně se takovými věcmi nenechte zneklidňovat - vy jste máme a stejně tak jako vy...
30. 8. 2021
otázka
Dobrý den, paní Jandourková, chtěla bych se Vás zeptat. Mám s přítelem občasné neshody. Jsem ve 25tt. Není to nic dramatického. Žádný dlouhodobý stres, pouze v tu chvíli. Někdy je to horší, ale většinou jen taková malá výměna názorů. Vím, ze bych...
odpověď
Dobrý den, v těhotenství je mnohem závažnější dlouhotrvající stres. Pokud jste občas v nepohodě, pak je důležité, že jde jen o výkyv a že se vrátíte zpět k pocitu klidu a pohody. Moc hezky popisujete tu past, kterou na sebe v dobré víře nastražíme...
24. 6. 2021
otázka
Dobrý den, paní doktorko prosím o radu ohledně syna -3,5 roku, zatím jedináček. Ani nevím jak pořádně začít, tak se omlouvám pokud to bude zmatečné. Od narození máme se synem krásný vztah, jsme na sebe hodně fixování, je moc šikovný, pomáhá mi když...
odpověď
Dobrý den, Váš syn je ve věku, kdy se tak trošku začíná vymezovat vůči světu, oddělovat se od Vás. Tím, že někdy dělá opak toho, co chcete, Vám ukazuje, že je samostatná bytost. To je vpořádku, to zdravé děti dělají:-))) Úplně nevím, zda se dají...
26. 5. 2021
otázka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jakým způsobem pracovat se synem, který je velice impulsivní. Nyní je mu pět a půl roku a je náš prvorozený, má téměř dvouletého brášku. Starší syn, na kterého se ptám, se narodil předčasně ve 28 týdnu těhotenství a...
odpověď
Dobrý den, možná právě proto, že ve spoustě věcí je hodně šikovný, tak ho hodně zlobí, když se mu něco nepodaří, je "zvyklý" na úspěch a tak nerad prohrává..... Buďte trpěliví, když se mu něco nedaří, nabídněte pomoc. Chvalte ho tam, kde je to na...
26. 5. 2021
otázka
Dobrý den, potřebovala bych poradit se synem. Bude mu 6 let a pediatrička mi neustále opakuje, že bude potřebovat asistenta pedagoga, že je nutné zajít do poradny, příští rok bude předškolák. Od tří let zná písmena, čísla, zajímá se hloubkově o...
odpověď
Dobrý den, myslím si, že přímou konzultací v poradně nic nezkazíte. Já takto na dálku nedokážu situaci posoudit, ale pokud Vám to dětská lékařka doporučuje, do poradny bych se objednala. Buď dostanete ujištění, že syn vše zvládne a pokud ne, pak...