Dobrý den, paní doktorko, už jsem ...

Dobrý den, paní doktorko, už jsem Vám jednou psala a moc děkuji za odpověď, jsem ta nevyléčitelná workoholička:-) No situace je taková, že jsem v práci zůstala, jsem potřetí těhotná (první dvě těhotenství skončila potraty) a teď jsem ve 12. týdnu těhotenství, tedy to vypadá malilinko nadějně. Musela jsem zůstat už před měsícem na neschopence, díky neuvěřitelné střevní chřipce, ke které se přidalo krvácení...no a už jsem doma zůstala. Doktoři mě moc do práce pustit nechtějí, prý možná po 16. týdnu, tedy asi za měsíc. A já teď stojím před dilematem - vrátit se, nebo ne? Jednoznačně jsem z práce neustále přetažená - přestože jsem na neschopence, vyřizuji telefony, maily a občas tam zajedu a práci si vozím domů. Kolegové mě taky rádi navštěvují se svými problémy, kterých je opravdu mnoho, ve firmě se snad hroutí už každý a atmosféra je na nože...Objem práce jsem omezila, stres zůstal. Mou práci za mě ale nikdo neudělá a tudíž už měsíc stojí. Je mi jasné, že když se tam vrátím, všechno na mě spadne jako lavina. Bude se ode mě očekávat, že stihnu všechno a pro všechny - což bych ráda - zároveň by to ale znamenalo pracovat tvrdě 12 hodin denně a více. Taky bude zima a já dojíždím skoro 30km, sice autem, ale jasně, že je tu riziko i třeba malé nehody. Samozřejmě, že všichni blízcí mě od toho zrazují. Doktor řekl, že jsem nepoučitelná. A já sama nevím. Ten pocit zodpovědnosti mi prostě nedá...Zároveň sama na sobě vidím, jak nepřiměřeně reaguji na hloupé dotazy svých kolegů, že mě vytočí každá maličkost, nad kterou by se stačilo pousmát. Finanční otázka tady hraje víceméně zanedbatelnou roli - smozřejmě že by bylo dobré brát normální plat raději než neschopenku, ale na druhou stranu ty peníze nepotřebujeme nutně, na miminko máme našetřeno, myslím, dostatek a nemáme žádné dluhy. Co byste radila? Já vím, asi zůstat doma, ale jak se mám hodit do klidu a nevyčítat si, že jsem něco udělat mohla? Jinak jsem normální, těhotenství mě ani tolik nestresuje, neměla jsem vlastně na výběr a snažím se zatím si nic nemalovat, podpora těch, kteří to vědí, je odpovídající:-)Možná že se prostě potřebuju něčím stresovat? Moc děkuju za Váš názor:-)