Jesle

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Mám dceru, které jsou dva roky. Je od malička takový "mamináč". Nyní mám možnost začít pracovat na poloviční úvazek, ale mám trochu obavu jak dcera bude snášet jesle nebo hlídání. Je hodně šikovná, mentálně o něco napřed. Ve dvou letech už perfektně mluví, zpívá, recituje, atd. Pokud má být s někým koho nezná, někdy i s někým koho zná, předvede ukázkový hysterický záchvat. Trochu mám pocit, že je to takové malé divadýlko, na druhou stranu ale přeci jen ta potřeba mámy z něčeho pramení. Já osobně bych do práce šla velmi ráda, protože už jsem z mateřské psychicky velice unavená, navíc se již přes rok snažím otěhotnět, mám za sebou IVF, IUI a spoustu peripetií kolem a ráda bych přišla na jiné myšlenky. Přemýšlím ale zda vůbec do práce jít kvůli dceři a pokud ano, zda je lepší hlídání chůvou, nebo soukromé jesle. Státní nechci určitě, neboť jsme je vyzkoušeli jedenkrát a malá celou hodinu proplakala - je to ale už přes půl roku. Myslíte, že by bylo dobré osobně navštívit dětského psychologa a poradit se ? Nerada bych něco zanedbala. Sama jsem například školku vůbec nesnášela a nakonec jsem do ní vůbec nemohla chodit, byla jsem předčasně narozená a dlouho v inkubátoru a v dospělosti jsem trpěla bulimií. Je ale fakt, že jsem plakala před tím, než mě mamina do školky dala a pak jsem si celý den nevzpomněla. Možná to nesouvisí, ale nerada bych aby můj prospěch dceři ublížil. Je pak lepší abych pracovala dva a půl dne v týdnu nebo pak jen 4 dny v týdnu po 5 hodinách. Co je pro malou lepší? Děkuji velmi za radu, Jarka