Výchova

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, týkající se výchovy naší 19-ti měsíční dcery. Od narození je dcera úplně bezproblémové dítě, žádné problémy se spaním, jídlem, i přes den je moc hodná. Jako snad každé dítě v tomto věku, začíná i ona zkoušet jak budeme reagovat na její vztekání a "neposlouchání". Tím myslím, když nedostane to co zrovna chce, že začne buď křičet nebo dupat a mávat kolem sebe ručičkama. Prostě podle mě to klasické dětské vztekání. Problém je v tom, že se s manželem nemůžeme shodnout, jak na tyto projevy dcery reagovat. Manžel totiž dceru hned při prvním náznaku vztekání nebo zabrečení okřikuje "přestaň, nevztekej se nebo dostaneš na zadek" atd. a já jsem zásadně proti. On ani vůbec nerozlišuje vztekání anebo když třeba začne dcera brečet kvůli tomu, že odchází babička. Místo aby se jí snažil uklidnit a zabavit něčím jiným, začne s tím jeho "přestaň a nevztekej se" a dcera začne brečet ještě víc a končí to plácnutím na zadek. Máme kvůli tomu s manželem časté spory. On říká, že by byla dcera jinak rozmazlená, ale to ona vůbec není. Odmalinka říkáme, že máme snad nejhodnější dítě na světě, tak si myslím, že i ona má na nějaké to vztekání a protestování nárok. Ani já nejsem zastánce toho děti rozmazlovat a všechno jim povolit, ale s manželovou výchovou rozhodně nesouhlasím. Přijde mi to, že by si představoval, aby dcera na slovo poslouchala. Manžel dceru miluje,ale tu tvrdou výchovu mu nemůžu vymluvit a často se kvůli tomu hádáme. Poradíte mi prosím jak na to? Nebo je snad jeho výchova v pořádku a mám to přehlížet a nechat ho ať vychovává dceru posvém?? Moc Vám za radu a Váš čas děkuji. Vaňková Elena