Otázka

Dobrý den, je mi 22 let, 25tt dosud bez jakýchkoliv komplikací, pohyby cítím naštěstí velmi často a velmi pravidelně. Moje sestra po umělém oplodnění přišla o dítě ve 39tt (tuším pravý uzel na pupečníku??), je to dva roky a dosud se z toho nevzpamatovala. Tato událost nad naší rodinou visí jako "Damoklův meč". Chápu že pravděpodobnost že se toto bude opakovat i u mě je velmi nízká, ale i přesto se dosud ze svého těhotenství nedokážu pořád radovat - prostě podvědomě počítám s tím, že se kdykoliv může něco stát, raději si pořád nechávám možnost, že miminko třeba nebude. Bláznivé, že. Má smysl v 25tt sledovat pohyby plodu? Už se stalo, že jsem ho celý jeden den necítila, takže si myslím, že tam má ještě zřejmě dost místa. Dá se nějakým způsobem předejít události, která potkala moji sestru? Z lékařského hlediska. Mám pocit, že si vyčítá, že se dost nesledovala, nebo že to nějakým způsobem sama zavinila... Děkuji.