stres

Dobrý den paní magistro, mám možná takový nestandardní dotaz/problém. Jsem nyní ve 33. tt, v říjnu jsem byla hospitalizována kvůli riziku předčasného porodu. Teď už jsem doma, vypadá to, že to nejhorší je skutečně již za námi. Nicméně i tak je potřeba dodržovat určitá pravidla - např. vyhýbat se stresu a velké námaze. A to je právě můj problém - mám totiž v okolí 3 stresující faktory: 1) můj manžel - je strašně nepořádný, a i když se teď snaží mi pomáhat, není schopen udržet pořádek (při návštěvách jeho pokoj zamykám, protože by nikdo nevěřil tomu, co by tam viděl). Navíc bývá netrpělivý, a když si na něco postěžuju ohledně zdravotního stavu, dost často na to reaguje tak, jako že to přeháním; 2) moje tchýně - podle ní se nesmím chovat jako porcelánová panenka; neustále mi dává "rady", které se týkají i úklidu, přestože ví, že nepořádek dělá její syn a já prostě teď nejsem schopná dělat stejně jako dřív; to nemluvím o její naprosté neschopnosti empatie - klidně mi silně poklepe na břicho (břicho mě stále pobolívá) a směje se, že ho mám nakřivo (podotýkám, že já jí vykám) a např. mi řekla, že si mám vzít prášek na uklidnění, že ona už je v tomto stadiu těhotenství dávno brala (je lékařka); myslím, že ovlivňuje i manžela a ten si možná i proto myslí, že občasné obavy/bolesti přeháním; 3) moje maminka - pomáhá mi doma, ale na druhou stranu mi neustále opakuje, že mi má manžel pomáhat, že by neměl podceňovat moje problémy, že se mi tchýně do všeho plete (já to vím, nepotřebuji to znovu slyšet) a že se jí nelíbí jména, která jsme pro miminko vybrali... bohužel mě všichni 3 dost vyvádí z míry a já bych byla velice ráda "v pohodě" kvůli miminku, ale nevím, jak na ně... Myslíte, že se dá nějak poradit? Jinak manžela i maminku mám moc ráda:), k tchýni mám vztah neutrální. Děkuji mnohokrát a přeji příjemné prožití vánočních svátků.