vztek

Dobrý den, trochu jste to nechali být a čekali jste, že z toho vyroste, podle mého, ale bohužel se to zkomplikovalo dalším dítětem. Já nemůžu takhle od počítače říct, co určitě zabere a ani netuším, jak to u vás funguje, jak spolu komunikujete, kdy se mazlíte, kdy je čas pro toto dítě a kdy pro to druhé.................... Já nejsem psycholog, ale myslím, že potřebujete trénovat komunikaci bez vařečky, vědět proč se vzteká, vědět, co zabere, aby se nevztekal........ Najít si čas jen a jen pro něj, demostrativně odsunout to druhé dítko, aby věděl, že teď vás má jen pro sebe, pokud se nebude vztekat. Je potřeba využít všechny členy rodiny, zapojit tatínka, babičku. Rozdělit věci a činnosti na ty co děláte společně, na ty co děláte jen s jedním dítětem a na ty co dělají děti společně. Děti v jeho věku jsou obvykle obrovské chůvy, ale u vás už to druhé dítko přišlo do nepřátelské linie. Bylo by dobré ho z toho vytáhnout, neříkat věci jako: já už musím jít za miminkem, dělej nemám na to čas miminko leze ke koši, neřvi rozbrečíš miminko......... Já vím, že to není snadné, ale je potřeba z toho miminka sejmout vinu, kterou mu dává to starší dítě. To starší potřebuje podpořit v jeho činnostech, dát mu svou přítomnost bez miminka, občas mu dát zodpovědnost za miminko třeba úplně mrňavou ..... a za všechno chválit, vyjádřit uznání. Dodržovat vlastní sliby, využít to při práci - já teď musím nakrmit miminko, ale až se nají, podívám se, co jsi nakreslil, nebo postavíme ten komín, nebo mi ukážeš to auto.............. KOmunikace a komunikace a komunikace tam si myslím je zakopaný pes a bude hodně těžké to srovnat, ale určitě to půjde. Navíc máte pomoc psychologa, což je super. Zkusila bych rodinnou terapii, tam byste mohli najít prapříčinu toho vztekání a zase by se vám lépe vyjednávalo. Držím palce bude to běh na dlouhou trať ale zvládnout se to dá. Krásný den. Martina Procházková